Marat + Sade

Autor: Peter Weiss
Překlad: Ludvík Kundera

Scénická úprava: Vladimír Morávek
Hudba: Michal Pavlíček

Premiéra: 12. 3. 2022
Uvádění: Divadlo Rokoko

Režie: Vladimír Morávek

Jennifer Lynn Barnes - The Inheritance Games

Život má zvrácený smysl pro humor. Nebo možná osud. Ať tak nebo tak, oba jsou schopni dostat vás do naprosto absurdních situací, o něž jste se neprosili a z nichž se nedokážete dostat ven. Jak ostatně vybruslit z toho, že vám známý miliardář a filantrop, s nímž jste se nikdy v životě nesetkali, odkáže celé své jmění? Pod jedinou drobnou podmínkou.

Patricia Lockwood - Nikdo o tom nemluví

Žijeme ve světě, kde není čas ztrácet čas, protože jinak by nám mohlo něco utéct. Sociální sítě nás ovládají víc, než bychom si chtěli připustit, a mnohdy mohou stát u zrodu velkých problémů. Co se ale stane, když se virtuální realita střetne s tou skutečnou? Kde potom zůstane život?

Chimamanda Ngozi Adichieová - Purpurový ibišek

Svět je plný kulturních odlišností, ovšem jedno nás spojuje - všichni jsme lidé se svými city, radostmi i strastmi. Kambili dospívá v Nigérii na pokraji občanské války, vnější okolnosti však nejsou tím jediným, co ji potenciálně ohrožuje. Její vlastní rodina totiž sice působí na venek ukázkově, ovšem nikdo netuší, co se děje za zavřenými dveřmi.

Stephen Chbosky - Ten, kdo stojí v koutě

Být na střední škole je samo o sobě náročné, tím spíš, když tam teprve začínáte a navíc nejste zrovna nejvýřečnější typ, který by si snadno vytvářel kamarády. Charlie je v mnoha ohledech speciální. Nemá zrovna moc přátel, občas se zdá, že nezapadá ani do vlastní rodiny, a navíc je poměrně uzavřený. Zdá se, že jediný způsob, jak dokáže s někým otevřeně komunikovat, je o svých problémech napsat, a proto píše dopisy. Velkou spoustu dopisů.

Jean-Paul Dubois - Život po francouzsku

Francie má řadu specifik a stejně tak jsou svérázní lidé, kteří v ní žijí. Jean-Paul Dubois se ve svém románu Život po francouzsku rozhodl vyprávět příběh jednoho z nich. Paul je dítětem druhé poloviny 20. století, které kompletně prožívá, a na základě toho, jak se střídají prezidenti a další čelní představitelé, si utváří názory i život jako takový.

Přečteno BŘEZEN 2022

Březen se pro mě nesl trochu v duchu nestíhání a trochu v duchu relaxace, řekněme, že od obojího měl kousek. Užila jsem si totiž po čase delší dovolenou, ovšem tu jsem vyvážila tím, že jsem v práci odstartovala nějaké nové projekty, takže času ve výsledku moc nebylo. Ke čtení jsem se ale kupodivu dostala ve větší míře než v únoru.

Julie Berry - Lovely War

Když se antičtí bohové rozhodnou míchat do záležitostí smrtelníků, může to dopadnout hodně špatně. Ale taky nemusí. Někdy jsou bohové prostě jenom tichými diváky dění, do nějž čas od času lehce zasáhnou, aby pozměnili jeho nezvratnost a navedli kroky svých oblíbenců tím správným směrem...

Jill Santopolo - Ztracené světlo

Lucy pozná Gabriela ve velmi osudovém momentu - 11. září 2001, kdy dojde k teroristickému útoku a dvojice věží Světového obchodního centra se poroučí k zemi. Jako by to předurčilo budoucnost jejich vztahu - je možná pro oba zásadní, ale přesto plný karambolů.

Egypt - pouštní vítr i úrodné údolí Nilu

Egypt patří ke kolébkám civilizace, má mimořádně pestrou a bohatou historii a dodnes láká na pozůstatky dávno zaniklé civilizace. Pro většinu lidí je nicméně spíše synonymem dovolené strávené v luxusním resortu s all inclusive službami, na níž můžete vypnout a jednoduše nic neřešit. Obojí má své opodstatnění, protože Egypt je zemí kontrastů, která má své osobité kouzlo a kterou rozhodně stojí za to poznat i jinak než z hotelové pláže.

Mirka Skočilková - Violka

Všichni jsme zvyklí si život plánovat a mít aspoň nějakou představu o tom, co nás v budoucnu čeká. Jsou však věci, které se jednoduše naplánovat nedají. Občas osud zasáhne a člověku nezbyde nic jiného, než se s ním pokusit nějak poprat. I kdyby to mělo znamenat, že se celý váš život obrátí vzhůru nohama.

Eleanor Corvin - Jeden rok

Posmrtný život zní jako docela depresivní záležitost. Zvlášť když se většině vybaví temné podsvětí plné mrtvých duší zoufale naříkajících na svůj úděl, které by tak rády žily, ale prostě nemůžou. Realita se však s touhle představou docela rozchází, protože Ruiny, útočiště smrtek, jsou všechno, jen ne depresivní místo. Zdejší obyvatelé totiž krom svého neobvyklého povolání prožívají naprosto normální problémy obyčejných smrtelníků a umí si to užít.

Anne Brontëová - Agnes Greyová

Být chudá jako kostelní myš není žádný med, zvlášť pro dívku žijící v 19. století, která bez peněz nemá žádné zvláštní vyhlídky. Agnes je dcerou duchovního, jíž se dostalo dobrého vzdělání, ovšem schází jí věno, aby o ni projevil zájem vhodný ženich. Ona sama si z toho však nic nedělá, a jelikož chce pomoct své rodině ve finančních nesnázích, rozhodne se vydat na strastiplnou cestu guvernantky.