Margaret už se naplno sžila s ponurým, zakouřeným, hlučným a často beznadějným miltonským prostředím. Snáší svůj úděl s ohromnou grácií, a přestože o sobě jen těžko může tvrdit, že je šťastná, nestěžuje si. V jejím životě je už i tak spousta smutku. Její matka je vážně nemocná, snad dokonce umírá, zhoršující se zdravotní stav přibližuje smrti i dívčinu přítelkyni Bessy. Nad životem Haleových se začínají stahovat mračna a jen bůh ví, zda budou mít dost sil se svým údělem bojovat...
Margaret ani její matka se do Miltonu stěhovat nechtěly, neměly však na výběr. V průmyslovém městě na anglickém severu, které je na hony vzdálené jejich předchozímu životnímu stylu, se snaží aspoň trochu zapadnout. Zdá se však, že nikdy nebudou místními přijímáni s nadšením. Margaret má pro své odtažité chování pověst chladné, arogantní krásky, jíž se jen tak něco nedotkne, její matku považují za simulantku a otce za starého blázna, který má však největší šanci zapadnout. Margaret ovšem po uznání miltonské smetánky neprahne. Lépe než v obchodnických salónech je jí mezi dělníky, jejichž problémy se jí hluboce dotýkají.
Gaskellová na stránkách svého románu poukazuje na výrazné sociální rozdíly ve velkých průmyslových městech a vlastně je kritizuje. Na jedné straně stojí bohatí majitelé továren a přádelen, kteří mají ze svého podnikání ohromné zisky, na straně druhé vykořisťovaní dělníci, kteří pracují za mrzký peníz a nemají se jak bránit. Jediným způsobem, jak si něco vymoci, je pro ně stávka. Ani ta však nemusí být účinná a často přinese všem zúčastněným víc škody než užitku. Na obou stranách totiž chybí vůle pochopit se a vyjít si vstříc.
Stejně jako jsou ohromné rozdíly mezi společenskými vrstvami, jsou značné rozdíly i mezi obyvateli severu a jihu Anglie. Zatímco na jihu plyne život svým poklidným tempem, všechno je podřízeno zemědělství a ročnímu cyklu, na severu jsou čas peníze, továrny se nemohou zastavit a jejich majitelé nedokážou zvolnit. Jedná se o dvě diametrálně odlišná prostředí, jejichž obyvatelé si jen těžko mohou porozumět.
Margaret je vysoce vzdělaná mladá dáma, která se umí ohánět a postarat se o sebe, je však odchovaná anglickým jihem s jeho kvetoucími loukami, zářivým sluncem a zábavnými, snad až frivolními večírky. Život v Miltonu je pro ni šedavé peklo, z nějž není úniku, ale který jí nemůže přirůst k srdci. Je osamělá, a to tím spíš, že mezi příslušníky své vlastní společenské vrstvy nedokáže najít přátele se stejnými názory, a je proto odsouzena sbližovat se s dělníky. Činí tím však zásadní krok k pochopení jejich životních postojů. Krok, jehož bohatí továrníci nejsou schopni.
John Thornton by si asi jen těžko zasloužil označení anglický gentleman, přesto se jedná o muže nesporných kvalit a inteligence. Bohužel má na své podnikání poněkud jednostranný pohled, vše vnímá s pozice obchodníka a nesnaží se pochopit své dělníky. Margaret hluboce obdivuje a miluje, zeje mezi nimi však ohromná propast, již překlenout nebude snadné. Od obou by to totiž vyžadovalo značné množství tolerance a touhy po vzájemném pochopení. Ta však prozatím chybí.
Kniha je napsána zejména v dialozích, které posouvají děj vpřed a seznamují čtenáře s názory jednotlivých postav. Velká pozornost je věnována rovněž vnitřním světům Margaret a Johna Thorntona, kteří přemýšlí o řadě stejných věcí rozdílnými způsoby a často si neuvědomují, že se ve svých názorech, ač vzdálení, přeci jenom podobají.
Druhý díl románu Sever a jih přivádí na scénu nové postavy a přináší nové zvraty, především však představuje jednotlivé postavy víc do hloubky. Čtenář má díky tomu šanci poznat průzračně čisté city pana Thorntona i zmateně neujasněné pocity Margaret a s napětím sledovat, jak se jejich vzájemný vztah vyvine. Zda k sobě tito dva nesmírně hrdí, zcela odlišní lidé dokážou najít cestu, ukáže závěrečný díl.
Žádné komentáře:
Okomentovat