Jediná budova a čtyři století dějin. Malé městečko kdesi na Vysočině, které je zajímavé snad jenom tím, že se tady pěstují brambory, a jeden dům, v jehož stěnách už se odehrála celá řada příběhů. Sloužil jako dílna, manufaktura, obchod... Jak šly kolem dějiny, jeho obyvatelé se proměňovali, dům však zůstával a zpětně může vyprávět, co všechno jej postihlo. Jako koncept je to rozhodně zajímavé, autorka bohužel nedokázala nabízený potenciál vytěžit.
Představte si život jako za starých časů. Na statku daleko od všeho, kde jste víceméně soběstační, staráte se o domácnost, děti a všechno prezentujete na sítích jako ideální domácnost a rodinku. Jak to ale dopadne, když se najednou ocitnete v minulosti, nic kolem sebe nepoznáváte a máte žít, jako by vládnul rok 1855? Natalie se jednoho rána probudí do noční můry a netuší, jak se v ní ocitla ani jak se vrátit k životu, který znala předtím.
Červený trpaslík, těžařská loď, která se šine vesmírem a na jejíž palubě přežívá poslední člověk, Kocour, hologram a android, jimž dělá společnost ještě senilní počítač a užvaněný toustovač. Jak se tahle nepravděpodobná skupinka ocitla na jedné lodi a proč s nimi není nikdy další? Zní to jako začátek nějakého vtipu a svým způsobem i je. Tvůrci známého komediálního seriál se rozhodli přenést příběh svých postav na stránky knihy a rozšířit jejich osudy o to, co se na televizní obrazovku nevešlo.
Hudba: Antonio Maria Bononcini, Dietrich Buxtehude, Henryk Górecki, Carlo Gesualdo, Tarquinio Merula, Claudio Monteverdi, Modest Petrovič Musorgskij
Premiéra: 13. 6. 2019
Uvádění: Stavovské divadlo
Choreografie: Mauro Bigonzetti
Po vcelku odpočinkovém létě znamenalo září návrat do pracovního procesu se vší parádou. Pomalu se tak dostávám zpět do tradičního kolečka nestíhání spojeného s probíhající divadelní sezónou. To ovšem neznamená, že bych se nesnažila udělat si čas na sebe, svoje blízké a svoje koníčky. Něčím si člověk ten pracovní zápřah kompenzovat musí.
Balet je dřina, dřina a zase dřina, to Mélanie velmi dobře ví. Přesto mu je ochotná obětovat naprosto cokoliv a pro svou vysněnou roli klidně i uzavře smlouvu s ďáblem. Pokud si totiž chce zatančit jednu z titulních rolí v Romeovi a Julii, bude muset spolupracovat s Dylanem, svoji arcinemesis, která ji na jednu stranu neuvěřitelně vytáčí, na druhou je však velmi těžké jí odolat.
Jak vypadá každodenní život v totalitní zemi, která si velmi přísně hlídá, aby do ní nepronikly žádné zahraniční vlivy a jakýkoliv pokus o narušení ideologie přísně trestá? Nina Špitálníková přináší v druhém díle své rozhovorové knihy příběhy dalších osmi severokorejských uprchlíků, které dávají nahlédnout do dění v jedné z nejizolovanějších zemí světa.
Osamělý domek stojící vysoko na útesech, odkud shlíží na moře. Na první pohled naprostá idyla, na ten druhý místo, kde byste bydlet nechtěli, protože přímo svádí k návštěvám lidí toužících ukončit svůj život. A jsou to právě obyvatelé domku, kdo se jejich fatální rozhodnutí pokouší zvrátit a zachránit je před nimi samými.
Zahrávat si se smrtí se vám může nepěkně vymstít. I když na začátku to třeba myslíte dobře. Anselm zabil svého bratra a rád by to nějak zvrátil. Začal tedy studovat medicínu a ve volném čase i magii, aby našel způsob, jak oživit mrtvého. Podobné věci se však dějí jenom v románech. Nebo ne?
Hudba a texty písní: Kristen Andreson-Lopez, Robert Lopez
Libreto: Jennifer Lee
Překlad a české texty písní: Ondřej Gregor Brzobohatý
Překlad, úprava dialogů a texty písní z původního animovaného filmu: Pavel Cmíral, Vojtěch Kostiha, Zdeněk Štěpán
Premiéra: 12. 3. 2026
Uvádění: Hudební divadlo Karlín
Režie: Martin Čičvák
