Podle kalendáře je červen, teploměr však sveřepě zůstává v záporných hodnotách, na polích, loukách i lesích stále leží sníh a jaro si tentokrát dává hodně na čas. Eevi není z venkovního počasí zrovna dvakrát nadšená, tím spíš, že právě prožívá jedno ze smutných životních období. Umřel jí milovaný dědeček a pořád jí chybí. Právě jeho smrt však jako by byla spouštěčem tajemných příštích událostí.
Další měsíc uplynul jako voda a divadelní sezóna se konečně zdárně blíží svému konci. Ještě než vypuknou prázdniny, náš však čeká pár posledních premiér, tak snad všechny dobře dopadnou. Pojďme se nicméně radši mrknout, jaký vlastně byl můj květen.
Francie první poloviny 19. století má naloženo vskutku hodně. Skončily napoleonské války, v zemi se etabluje nový systém, s nímž jsou mnozí nespokojení, a do toho dorůstá nová generace toužící uchopit život pevně do svých rukou a vychutnávat si každou jeho sekundu. Octave je mladým, nadšeným a lehce naivním mužem, jenž je životem zklamán ještě dřív, než ho stihne pořádně poznat.
V jednom zdánlivě obyčejném městě stojí jeden zdánlivě obyčejný dům, který však skrývá tajemství. Pokud tady totiž nastoupíte do výtahu a zmáčknete tlačítko 121. patra, dostanete se do kouzelného lesa, v němž víly pečují o raněná zvířata a všichni se mají skvěle. Nebo aspoň donedávna měli.
Geralt má talent dostávat se do potíží. Zvlášť tehdy, kdy to ani trochu neplánuje. Že po něm pase nějaký čaroděj, už ví, takže je odhodlaný v první řadě ochránit Ciri před vším, co by ji mohlo ohrožovat. Rozhodně však nepočítá s její vlastní tvrdohlavostí a sklonem až moc se mu podobat...
Autor knižní předlohy: Jiří Marek
Dramatizace: Lenka Veverková, Marián Amsler
Premiéra: 30. 5. 2026
Uvádění: Divadlo ABC
Režie: Marián Amsler
Connie je vdaná, ovšem její manžel skončil kvůli válečnému zranění na vozíku a nemůže se nadále věnovat manželským povinnostem. Jeho žena tak musí hledat povyražení jinde, a to s jeho plným vědomím a souhlasem. Jak dlouho však může tento stav trvat, než se jeden nebo druhý rozhodnou, že takhle to dál nejde?
Před dvěma a půl lety se život v naší republice na chvíli zastavil a všichni jsme jenom nevěřícně koukali na novinové titulky a průběžně aktualizované zprávy o střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Do té doby jsme o podobných útocích slýchali ze zahraničí, možná je viděli ve filmech, ale v našich končinách k podobným agresím nedocházelo. Až do onoho osudného prosincového dne, kdy se měli všichni po posledních přednáškách a seminářích toho roku rozjet na vánoční prázdniny... Dora Čechova měla na Filozofické fakultě ve chvíli útoku dceru, a to přímo v místnosti, kde bylo nejvíc obětí.
Autor: Édouard Louis
Překlad: Sára Vybíralová
Dramatizace: Dávid Paška
Premiéra: 16. 5. 2026
Uvádění: Divadlo Komedie
Režie: Dávid Paška
Sklepní kobka rozdělená mříží na část pro vězně a jejich strážce, 39 žen a jedna bezejmenná dívka. Nikdo si nevzpomíná, jak se právě na tomto místě ocitl, stejně tak vzpomínky na předchozí život venku pomalu blednou. Existuje jenom tady a teď, oddávat se snům nebo nadějím na cokoliv jiného by bylo zbytečné. Anebo ne?
Jeden obyčejný den v Londýně, jehož rytmus udává vyzvánění Big Benu, a skupinka lidí, kteří spolu často souvisí jenom proto, že se ocitli ve stejný moment na stejném místě. Virginia Woolfová ve svém slavném románu ukazuje okamžik uvězněný čase, jeden jediný den, který je pro někoho běžným a jinému může naprosto změnit život.
