Vyrůstat v současné Číně má svá specifika. Zvlášť pokud nejste čistokrevnou Číňankou, ale mísí se ve vás asijská a americká krev. Dospívat a vstupovat do života v době převratných změn osmdesátých let však taky není žádný med. Alva a Lu Fang spolu na první pohled nemají mnoho společného, přesto se jejich osudy až překvapivě silně zrcadlí.
Autor: Simona Petrů (na motivy románu Ilony Borské)
Premiéra: 7. 3. 2026
Uvádění: Divadlo Rokoko
Režie: Michal Dočekal
Žít ve vztazích je lidská přirozenost, jejich podoba však může být velmi různá. Vedle monogamie, která je stále považována za normu, existují i neobvyklejší způsoby, jakými lidé společně žijí. Většina alternativních forem je založena především na otevřené komunikaci a toleranci, nabízí se však otázka, jestli tento styl soužití skutečně všem zúčastněným vyhovuje.
Co má společného hraní Dračího doupěte a muzikály? Na první pohled vůbec nic. Na ten druhý... no, něco by se našlo. Riley se dostala do průšvihu a rodiče se ji rozhodli potrestat neplacenou brigádou v obchodě jejího táty. Napřed to bere jako nespravedlnost a životní újmu, časem ale začne zjišťovat, že by to vlastně nemuselo být tak zlé.
Nejkratší měsíc v roce je za námi a musím říct, že mému čtení úplně nepřál. Navalilo se na mě totiž tolik pracovních povinností, že jsem si jen těžko hledala čas otevřít knížku a s chutí se do ní ponořit. Moc nepomohlo ani to, že se mi do ruky dostávaly spíše průměrnější kousky. Ne snad, že bych četla až takové průšvihy, ale prostě se to nějak divně sešlo. Napřed však pojďme mrknout na souhrn měsíce.
Ve vlaku se dá potkat spousta zajímavých lidí už jen proto, že v něm v drtivé většině případů necestujete sami. Pravděpodobně je budete pokradmu pozorovat, třeba si i v hlavě přemítat, co jsou vlastně zač a kam míří, ale asi vás nenapadne dát se s nimi do řeči. Pokud se však k něčemu podobnému odhodláte, možná vás samotné překvapí, jak hluboký rozhovor se dá zapříst.
Hudba: Burton Lane
Libreto a texty písní: Yip Harburg, Fred Saidy
Překlad: Jiří Voskovec, Jan Werich
Premiéra: 27. 9. 2025
Uvádění: Divadlo Hybernia
Režie: Oldřich Kříž
Malý pražský tenisový klub slaví večírek ukončující sezónu a všichni se královsky baví. Alkohol teče proudem, talíře s jednohubkami se nestačí doplňovat a jen málokoho by napadlo, že to celé nakonec skončí katastrofou. Na pozemku klubu je totiž nalezena mrtvá žena, jedna ze zdejších hráček. A vše nasvědčuje tomu, že nezemřela přirozenou smrtí.
Kdy jindy vyrazit na jih Španělska než v době, kdy u nás vládne pošmourné nevlídno, zatímco Andalusie slibuje sluníčko a příjemných dvacet stupňů? Pravda, tahle představa nám úplně stoprocentně nevyšla, ale i tak se jednalo o příjemný několikadenní únik přes sněhem a mrazem.
Většina z nás tuší, že proběhlo něco jako genocida ve Rwandě, jen málokdo však má o událostech širší povědomí. Jaké jsou pocity někoho, kdo se ocitne přímo v centru dění a je nucen předčasně dospět, protože válka mu prostě nedovolí být dál dítětem? A na pozadí čeho podobné konflikty vlastně vznikají?
