Alfred de Musset - Zpověď dítěte svého věku

Francie první poloviny 19. století má naloženo vskutku hodně. Skončily napoleonské války, v zemi se etabluje nový systém, s nímž jsou mnozí nespokojení, a do toho dorůstá nová generace toužící uchopit život pevně do svých rukou a vychutnávat si každou jeho sekundu. Octave je mladým, nadšeným a lehce naivním mužem, jenž je životem zklamán ještě dřív, než ho stihne pořádně poznat.

Octave patří svým způsobem k pařížské zlaté mládeži. Nemá finanční trable, může rozhazovat peníze a užívat si život plnými doušky a také to dělá. Velmi záhy se však dočká krutého zklamání ze strany své milenky. Zatímco on ji málem uctívá a je jí bezmezně oddán, ona nemá problém přijímat dvoření jiných mužů a otevřeně s nimi mladíka podvádět. Octave je po tomto zjištění zničen a marně se pokouší dát dohromady. Sváří se v něm touha po pomstě s neschopností na někdejší milenku zapomenout, což obojí vede k hýřivému způsobu života, který mu rozhodně nedělá čest.

Román není po dějové stránce příliš komplikovaný, jelikož je de facto popisem Octavova života, aniž by nějak blíže ukazoval všechny jeho eskapády. Jelikož vypravěčem je sám hlavní hrdina, čtenář se nezřídka dočká jeho poznámek o tom, jak zlotřile si vede, aniž by bylo jeho chování konkrétněji ukázáno. Není tak zcela jasné, jak moc krutý nebo zhýralý vlastně je a do jaké míry se jedná pouze o výhodnou pózu. Hlavní hrdina se totiž skoro s potěšením topí ve světobolu a splínu, a dokonce jako by si přál se jim naplno oddávat, jelikož to jeho život činí zajímavějším.

Román je typickým produktem své doby, což autor dává najevo už jen samotným názvem, protože popisuje v podstatě romantického hrdinu vykořeněného ze společnosti. Na rozdíl od jiných romantických postav se však Octave vzdaluje společnosti z vlastní vůle a vlastní vinou. Autor kombinuje ve své době populární žánry a přistupuje k textu jako svým způsobem kritice. Jeho hrdina sám sebe odsuzuje, působí to však promyšleně a vykalkulovaně, jako by toužil probudit ve čtenáři lítost, soucit, možná i trochu pochopení. Staví se do role bídáka, ale vlastně je na ni vnitřně hrdý. Proto ostatně dává svůj příběh k dobru.

V textu se objevuje řada úvahových pasáží, v nichž se buď hlavní hrdina, nebo některá z dalších postav zamýšlí nad stavem světa a jeho směřováním. Autor se obrací do nedávné historie, popisuje okolnosti, za nichž se soudobá Francie zformovala, a připisuje tomu vliv na chování jejích obyvatel. Představuje Octava jako typický produkt své doby, mladého muže snažícího se etablovat v porevolučních a poválečných časech, které s sebou přinášejí zcela nové výzvy včetně rozpadu starých hodnot a prozatímní absence těch nových. V důsledku toho je román prošpikovaný řadou až filosofických pasáží vystihujících nejrůznější dobové nálady.

Zpověď dítěte svého věku je přesně tím typem prózy, která může čtenáři pomoct s pochopením doby svého vzniku. Autor v ní na příkladu konkrétního jedince ukazuje nijak výjimečný život člověka, který netuší, co se sebou, a snaží se najít smysl vlastní existence za okolností změn a přerodů celé společnosti. Přestože dějově nepříliš bohatá je kniha velmi čtivá a dobře postihuje atmosféru doby svého vzniku. I díky tomu je vcelku přístupnou klasikou, která si asi širokou čtenářskou oblibu nezíská, ale zaujmout rozhodně umí.