Pyšná princezna

Libreto: Michal Babiak
Hudba a texty: Milan Malinovský

Premiéra: 2. 11. 2025
Uvádění: Divadlo Broadway

Režie: David Bosh

Obsazení
Princezna Krasomila - Sarah C / Vilémina Marhoulová
Král Miroslav - Ondřej Bábor
Královna Černorada - Lucia Jagerčíková
Růže / Královna Dobromila - Eliška Bučková / Jana Vaculíková
Král Půlnočník - Milan Malinovský / Petr Šudoma
Šašek - Braňo Polák
Kat - Jan Šenkeřík

Délka představení: 1 h 30

Princezna Krasomila si o sobě hodně myslí a nosí svůj královský nosík pěkně nahoru. Její zjev však dává zapravdu jejímu jménu, takže není divu, že král Miroslav jejímu kouzlu podlehne a je odhodlán získat její ruku i srdce. Co na tom, že se bude muset přestrojit za zahradníka a svou milou si malinko převychovat? 

Pohádkový muzikál Michala Babiaka a Milana Malinovského vychází z klasické předlohy Boženy Němcové, pojímá však pohádku po svém. Místo zlovolných rádců v něm najdete macechu ovládající temné síly, dobrotivá chůva je nahrazena zakletou růží, královský pobočník dvorním šaškem. Tvůrci se rozhodli děj poněkud zjednodušit, takže obsazení se omezuje na pouhých šest postav, jejichž vzájemné interakce vytváří celý příběh. Občas je do hry bráno i publikum, jelikož cílovou skupinou jsou v tomto případě děti, které se do děje velmi vděčně zapojují. Také nejvíce ocení jistou naivitu a značnou přímočarost vyprávění, které se nesnaží zpronevěřovat formátu klasické pohádky, a přestože ji představuje s moderním twistem, zachovává typické prvky, jako je boj dobra se zlem, láska, co hory přenáší, nebo šťastné konce.

Malinovského hudba je melodická a chytlavá, melodie se nevyznačují zvláštní komplikovaností, ale jsou snadno zapamatovatelné, což u dětského muzikálu rozhodně potěší. Nedá se mluvit vyloženě o prokomponovanosti, přesto se některé písně v drobných obměnách a variacích vrací a postavy obvykle dostávají své hudební motivy, které jsou pro ně typické a jsou díky nim snadno rozpoznatelné. České texty jsou vcelku jednoduché, ale zpěvné, na některých místech překvapí neotřelými slovními obraty, na jiných si hrají s velmi prvoplánovými veršíky, takže vykazují jistou nevyrovnanost. Při poslechu to ale neruší a naopak to posiluju zapamatovatelnost, což v případě dětského muzikálu opět hraje v jeho prospěch.

Scénografie je poměrně jednoduchá, ale velmi funkční. Její hlavní složkou jsou dlouhé kusy bílé záclonoviny visící ze stropu v kónických tvarech doplněné o nejrůznější praktikábly. Pracuje se spíše s náznakem, přičemž konkrétní prostředí je dokreslováno primárně světlem. Lightdesign inscenace je velmi dobře zvládnutý, podtrhuje celkovou atmosféru a pomáhá divákům snadno se zorientovat v prostředí. Miroslavova říše je znázorněna teplými zlatavými odstíny, Půlnoční království dostává o poznání temnější nádech díky modrým a fialovým odstínům. Kostýmy se stejně jako scéna drží, s jedinou výjimkou, v paletových a bílých odstínech, což v kombinaci s barevným svícením velmi dobře funguje. Nezapřou pohádkovost, ovšem bez přehnané vyumělkovanosti, a byť vycházejí ze stereotypů, které z pohádek známe, umně je variují, což jim dodává punc originality.

Herecké výkony jsou vesměs velmi vyrovnané a odpovídají celkové stylizaci. Nedá se mluvit o hluboké psychologii postav, nic podobného ale od pohádky konec konců ani neočekáváte. Vilemína Marhoulová jako princezna Krasomila je ukázkovým spratkem, kterého byste nejradši profackovali, aby se probral. Zlostně dupe, vztekle ječí a pohrdavě nad vším ohrnuje nos, jen aby vzápětí zakoulela na tatínka psíma očima a dosáhla tak svého. Poloha namyšlené barbíny jí sedí o něco lépe než zamilovaná naivka a její přerod z namyšlené v napravenou je možná až moc rychlý, to však padá více na vrub režii než samotnému hereckému výkonu. Král Miroslav Ondřeje Bábora je na první pohled ukázkový milovník, na druhou mu však divák zamilovanost do princezny možná tak úplně nevěří. Staví se spíše do polohy lehce přezíravého mentora, který princeznu sice obdivuje pro její krásu, ale je zamilovaný možná spíš do představy o ní než do ní samotné. Vynikající je výkon Lucie Jagerčíkové jako královny Černorady, která je ukázkovým padouchem. Působí jako loutkovodič, který si ostatní vodí na čím dál kratších provázcích, navenek vystavuje usměvavou dobrotivou tvář a stranou hází úšklebky a vítězoslavné pohledy. Je to pohádka, takže samozřejmě musí být potrestána, přesto se možná přistihnete, že jí navzdory zlu, jež páchá, vlastně fandíte.

Pyšná princezna není muzikálovým dílem, které by se zapsalo do historie, rozhodně však jde o vtipnou pohádkovou podívanou, která bude děti bavit a jejich rodiče neunudí k smrti. Hudba je bohatá na chytlavé melodie, texty jsou zpěvné a nepůsobí hloupě, výprava je líbivá a herecké výkony dovedou strhnout. Pokud tedy hledáte nenáročnou oddechovku na nedělní dopoledne, tohle by se vám mohlo líbit.