David Herbert Lawrence - Milenec lady Chatterleyové

Connie je vdaná, ovšem její manžel skončil kvůli válečnému zranění na vozíku a nemůže se nadále věnovat manželským povinnostem. Jeho žena tak musí hledat povyražení jinde, a to s jeho plným vědomím a souhlasem. Jak dlouho však může tento stav trvat, než se jeden nebo druhý rozhodnou, že takhle to dál nejde?

Constance nikdy neměla přehnané ambice a v podstatě se nechává vést životem podle očekávání své společenské vrstvy. Zdá se, že nic v životě nedokáže brát úplně vážně a je spíš pasivní příjemkyní toho, co se okolo ní odehrává. Jako by se dobrovolně zříkala osobní zodpovědnosti a zjednodušovala si tím život. Navíc žije v době a společnosti, které od ní velkou aktivitu nepožadují a vlastně ani nechtějí. Žena je přece jenom ozdobou muže, neprojevuje se navenek, nemá názor. A pokud přece jenom má, pak by bylo záhodno, aby ho pokud možno neprojevovala navenek.

Román ve své době vzbudil mezi čtenáři skandál a byl označen za pornografii. S ohledem na tehdejší čtenářský vkus se není co divit, z dnešního pohledu se jedná jen o slabý odvar toho, nač jsou čtenáři zvyklí. Vedle explicitně sexuálního obsahu román provokoval i otevřeným výsměchem společenským konvencím. Autor totiž kritizuje společnost neprostupných sociálních vrstev a úmyslně své postavy vystavuje pokušení mesaliancí, které jsou sice společensky nepřípustné, ale pro ně přesto lákavé. Vysmívá se zkostnatělosti doby, zaběhnutým konvencím a prosazuje takřka skandální chování pro danou společenskou vrstvu takřka absurdní.

Román nemá příliš výrazný ani nosný děj, točí se primárně okolo Constance a jejího neurozeného milence, který dal celému románu název. Autor zachycuje každodennost života na panství a do jisté míry i vnitřní svět svých postav, přesto působí zobrazovaní hrdinové podivně ploše. Navzdory rozsahu knihy nemá čtenář šanci pořádně je poznat a pochopit jejich motivace, natož pak jakékoliv vzájemné city, které se jeví naprosto pomyslné. V autorově podání je vztah obou protagonistů spíše parodií na milostný román, jelikož klouže po povrchu a vztah hrdinů vlastně příliš nebuduje, pomineme-li jejich vzájemný sex, který v určitých momentech působí lehce problematicky.

Autorův styl je zdlouhavý a rozvleklý, v mnoha případech není jasné, co přesně se snaží čtenáři sdělit. Vyprávění se točí v kruzích, směřuje odnikud do nikam a jen málokdy dovede skutečně zaujmout. Autor sice zapojuje prvky satiry a viditelně se snaží provokovat, bohužel však jeho text postrádá nadčasovost. Představované problémy mohly pobouřit britskou smetánku na začátku dvacátého století, ovšem současný čtenář si k nim jen marně hledá cestu, jelikož jsou jeho žité realitě velmi vzdálené a dílo jako takové postrádá hlubší přesah.

Milenec lady Chatterleyové je jedním z těch klasických románů, které modernímu čtenáři sice doplní literární vzdělání stran klasiky, ale nic hlubšího v něm nezanechají. Dílo ve své době kontroverzní je pro člověka žijícího o sto let později zastaralé a nezajímavé. Autor se bezpochyby snaží o kritiku společnosti a pravidel, která v ní fungují, chce šokovat erotickým obsahem a poukázat na nutnost přesunout se názorově do nové éry, je však těžké se s ním ztotožnit nebo si najít cestu k jeho postavám, protože jejich jednání postrádá motivace a charaktery jako takové hloubku. Objektivně tak sice chápu, proč je právě tahle kniha tak slavná, subjektivně se s ní však neztotožňuju. Je to jedna z těch klasik, které můžete s klidem vynechat a ani vás to nemusí moc mrzet.