Michael se rozhodl pro riskantní návrat na Mýtinu, aby využil právě probíhající soutěž k pomoci svým přátelům, ovšem situace se opět začíná nepěkně komplikovat. Jeho troufalý plán na infiltraci faraonovy pyramidy stál jednoho z jeho nových přátel a spojenců život a není jisté, jestli budou společné síly zbývající trojice stačit k tomu, aby dosáhla kýženého vítězství.
Když už se má něco zkazit, tak ať je to kolosální průšvih, nač troškařit. Michael sice dovede vymyslet hromadu geniálních plánů, ovšem sem tam se musí popasovat s riziky, která jsou moc i na něj. Tuší, že na Mýtině se děje něco nekalého, ovšem zatím nedokáže přijít záhadě na kloub, a navíc teď přišel i o cenného spojence. I když jde o citelnou ztrátu, nesmí usnout na vavřínech. Souboj s faraonem se totiž blíží, do honu za dobytím pyramidy se zapojuje čím dál více gild a jenom jedna může být první.
Zatímco Michael uzavírá nová spojenectví a snaží se přijít na způsob, jak přežít, přestože mnozí by ho radši viděli po smrti, odhaluje spoustu temných zákoutí Mýtiny. Dochází mu, jak moc špinavá celá tahle hra vlastně je, ovšem zatím netuší, jak se z ní vymotat. Ukazuje se totiž, že i lidé, kteří by měli všechny důvody stát se jeho spojenci, bojují leda sami za sebe a na jeho osudu jim nesejde. Má vůbec nějakou šanci uspět, nebo admini nakonec dosáhnout svého a vyřadí ho ze hry? Tentokrát nadobro?
Druhý díl čtenáře vrací přesně do momentu, kdy předchozí skončil. Vzhledem k tomu, že oba díly byly původně napsány jako jediný román, to není nijak překvapivé, zároveň však toto dělení není ani úplně šťastné, protože čtenář je vržen do příběhu bez pořádného úvodu a může se začít lehce ztrácet v souvislostech. Oproti první knize je tento díl o něco akčnější a soustředí se primárně na samotnou misi v pyramidě, zároveň však lehce ztrácí švih. Autor sice stále přichází s momenty, které dovedou překvapit, někdy dokonce zaskočit, mnohé jiné jsou však přece jen poněkud předvídatelné. Samotný závěr je pak až přehnaně otevřený, čímž si sice na jednu stranu autor připravuje půdu pro pokračování, na druhou stranu však vyvrcholení působí podivně neuspokojivě.
Kód Mýtina: Faraonovo tajemství je sympatickým pokračováním, které sice za prvním dílem lehce pokulhává, ale přesto stále dovede zaujmout. Autor si nadále hraje s prostředím, které vytvořil a na stránkách svého románu vytváří skvělou herní atmosféru, která příběh oživuje a přesvědčuje čtenáře o tom, že Mýtina je skutečná. Příběh se tentokrát více soustředí na akci, jelikož není potřeba tak podrobně seznamovat čtenáře se světem, zároveň však ponechává mnoho nezodpovězených otázek. Už jen tím autor naznačuje, že možná uzavřel jednu epizodu, ale s příběhem ještě neskončil. V opačném případě by se jednalo o konec velmi neuspokojivý. Vyprávění je svižné, čtivé a audiopodoba mu dodává další rozměr, který jenom umocňuje čtenářův, respektive posluchačův zážitek.
Žádné komentáře:
Okomentovat