Freida McFadden - Pomocnice

Každá rodina má tajemství a kostlivce ve skříni, na které pomalu padá prach. Některá jsou však příliš temná na to, aby mohla spatřit světlo světa. Dvě ženy v jedné domácnosti. Ta první zoufale potřebuje práci a dobré doporučení, ta druhá jí ze života dělá peklo a jako by testovala, jak daleko může zajít. Její chování se zdá bláznivé a zcela bezúčelné. Co když k němu však má dobrý důvod?

Millie si zoufale potřebuje najít práci, se záznamem v trestním rejstříku to však jde dost těžko. Teprve nedávno ji propustili z vězení, stačí však jediný přešlap a vrátí se tam zpátky. Potřebuje proto před svou probační úřednicí utajit, že ji vykopli z baru, kde pracovala, i z bytu, takže teď přežívá ve svém autě. Ze všech sil se snaží najít nové místo, což ovšem z pochroumanou minulostí nejde úplně snadno. Pak se na ni však usměje štěstí. Je přijata jako hospodyně do domu bohaté rodiny Winchesterových, což s sebou přináší i ubytování přímo v jejich rezidenci. Zdá se to příliš dobré, než aby to byla pravda, takže Millie pochopitelně čeká nějaký háček. A ten se objeví.

Její nová zaměstnavatelka Nina je nehorázná semetrika, která jako by si vzala za cíl co nejvíc jí znepříjemnit život. Nejen že v domě je neustále absolutní chaos, takže generální úklid je potřeba prakticky denně, navíc má Nina podivné nálady, osočuje Millie z věcí, které rozhodně neudělala, chová se k ní jako k onuci a propadá v záchvaty šílené žárlivosti. A dívka to mlčky snáší, protože vlastně nemá jinou možnost, a v duchu se diví, jak s někým takovým může mimořádně pohledný a okouzlující manžel Andrew vydržet. Očividně to musí být světec, jiné vysvětlení neexistuje. Sice tvrdí, že svou ženu miluje, nedá se však popřít, že mezi ním a Millie to začíná jiskřit. Jakýkoliv románek je ovšem přísně zakázaný. Nebo ne?

Autorka rozdělila své vyprávění do tří částí, přičemž v nich postupně odhaluje informace jako dílky skládačky, aby v závěru všechny mohly zapadnou na správné místo. První část je vyprávěna z pohledu Millie a zachycuje její aktuální život v domě Winchesterových, jimž dělá hospodyni. V druhé přebírá štafetu Nina a vrací se do minulosti, aby popsala všechno, co ji přivedlo až do přítomného okamžiku, přičemž čtenáři se osvětlí, proč se chová, jak se chová. Závěrečná třetí část je potom vyprávěna oběma ženami a opět zachycuje přítomnost. Charaktery, které autorka stvořila jsou čtenářsky velmi zajímavé, protože každý z nich má vlastní tajemství, jež se čtenář snaží odhalit, navíc se vesměs jedná o vcelku komplikované osobnosti, které nezřídka skrývají své pravé já, aby se nedostaly do problémů.

Zápletka není ve své podstatě příliš originální a autorka navíc následuje klasické thrillerové schéma, v němž se odkrývají tajemství z minulosti, která mají vliv na současnost. Zvraty, k nimž v románu dochází, mohou být pro někoho překvapivé, záleží však především na vašich dedukčních schopnostech a zkušenostech se žánrem. Autorka zvládá výborně pracovat s dávkováním informací a udržovat čtenáře v napětí. Její popisy dění vzbuzují stále další a další otázky, takže máte tendenci neustále otáčet stránky, abyste se dočkali kýžených odpovědí. Příběh se díky tomu nese ve svižném tempu, čemuž ještě napomáhají krátké kapitoly.

Pomocnice je výborně vystavěný i napsaný psychologický thriller, který se jen těžko odkládá. Autorce se povedlo vytvořit zajímavé charaktery s dostatečně tajuplnou minulostí, aby jimi vzbuzovala čtenářův zájem a touhu proniknout k jádru toho, co se v domě Winchesterových vlastně odehrává. Příběh se nese ve svižném tempu ještě umocněném krátkými kapitolami, navíc se nad ním celou dobu vznáší lehce tajuplná atmosféra, která dovede strhnout. Jednotlivá odhalení do sebe zapadají v přesně načasovaných momentech, takže čtenář nemá šanci začít se nudit. Místy je to trochu psychologická hra i se čtenářem samotným, ovšem v tom nejlepším smyslu slova, protože právě díky ní nebudete chtít knihu odložit.