Židovka z Toleda je historický román zasazený do prostředí Španělska v době vlády Alfonsa VIII. Kastilského., přičemž historické reálie hrají zásadní roli. Příběh byl inspirován skutečnými událostmi a jako takový proto řeší dobové politické události, stejně jako náladu na Iberském poloostrově v době posilování křesťanství.
Dá se dost těžko určit, o kom příběh vlastně je. Za hlavní postavu by se dala považovat Raquel, tedy toledská židovka z názvu, ovšem stejnou měrou i její otec Jehuda či samotný král. V ději se totiž prolínají rozličné pohledy jednotlivých zúčastněných. Na události nahlížíme nejčastěji očima Alfonsa, ale Jehuda a jeho dcera jsou také velmi důležití. Na celém příběhu je také neuvěřitelné propojení tří kultur - muslimské, křesťanské a židovské. Křesťanský rytířský ideál svaté války zde stojí proti pragmatickým židovským voláním po míru a ryze muslimské bojovnosti.
Hlavní myšlenkou díla není milostný románek krále a židovky, přestože i ten zde má svou roli, ale spíše srovnání jednotlivých náboženství, jejich stylu života a jejich kultury. Spíše než o lásce je řeč o politických a hospodářských problémech a samozřejmě o náboženství a svaté válce - válce právě o náboženství.
Židovka z Toleda na mě výrazně zapůsobila. Styl, kterým je napsána, nutí k zamyšlení. Nejen nad dobou, do níž je příběh zasazen, ale i nad šlechetnými ideály a jedinou správnou pravdou.
Přestože román vznikl před více jak padesáti lety a události, které popisuje, jsou ještě starší, rozpor náboženství v podstatě přetrvává dodneška a na listech tohoto díla se aspoň poučíme o lidské hlouposti, chamtivosti a sobectví. Stejně tak se ale setkáme s neuvěřitelnou láskou a ještě neuvěřitelnějším osudem La Fermosy - proslulé Raquel ibn Ezra - židovky z Toleda.
Žádné komentáře:
Okomentovat