Odkud jsme a kam kráčíme? To jsou otázky, které si lidstvo klade od samotných počátků své existence. Většina z nás sice dnes běžně uznává evoluci, vědcům se však zároveň zatím nepovedlo zjistit, jaký byl prvotní impuls umožňující vznik života na Zemi. A naše budoucnost? Ta zůstává stejně nejasná. Každá velká civilizace po čase dosáhla svého vrcholu a následně zanikla. Čeká právě tohle i naši společnost? Dan Brown si jako námět svého nejnovějšího románu vzal zásadní otázky lidské existence a zpracoval je do jisté míry kontroverzním způsobem, jak jsme na to u jeho knih zvyklí.
Robert Langdon, slavný symbolog z Harvardu, se čtenářům představuje už popáté, tentokrát na výletě do Španělska. Langdonův přítel, slavný futurolog Edmond Kirsch, totiž pořádá v Guggenheimově muzeu v Bilbau tiskovou konferenci, na níž plánuje zveřejnit výsledky svého takřka celoživotního pátrání. Povedlo se mu učinit fascinující objev - zjistil, kde se na Zemi vzal život a jak se bude lidstvo vyvíjet v následujících letech a desetiletích. Jeho objev je natolik kontroverzní, že by mohl způsobit vážný otřes na poli náboženství a vzít milionům lidí jejich víru. Z toho důvodu existují síly, které chtějí odhalení zabránit za každou cenu.
Kirschova prezentace je nanejvýš působivá, její předčasný závěr však vyvolá světovou senzaci. V přímém přenosu a těsně před zásadním odhalením je totiž futurolog před zraky všech zastřelen. Vrahovi se podaří uprchnout a objev zůstává nadále zahalen tajemstvím. Robert Langdon je však odhodlán nenechat to jen tak. Spolu s Ambrou Vidalovou, ředitelkou Guggenheimova muzea, se přesouvá do Kirschova bytu v Barceloně, aby tady pátral po nevyřčených odpovědích. Kirschova prezentace se totiž musí dostat na veřejnost za každou cenu. I když to nebude nic snadného.
Brown využívá ve svém nejnovějším románu model, který známe už z jeho předchozích děl, a upřímně to začíná být trochu nuda. Máme tady záhadu čekající na rozluštění, nesmrtelného profesora Langdona, krásnou ženu, která mu dělá společnost, a zbytek světa, který se proti hrdinům spikl a pokouší se je zavraždit. Brown prostě používá dobře známou šablonu, která už tolikrát velmi dobře fungovala, ale nedokáže ji okořenit ničím novým. Pro znalce Brownových románů se tak nekoná žádné zvláštní překvapení, protože je mu předem jasné, jak kniha skončí, nemluvě o tom, že odhalit hlavní zápornou postavu je tentokrát až směšně snadné.
Román je poměrně čtivý, byť to neplatí stoprocentně. Objevují se v něm zdlouhavé pasáže, v nichž se podrobně vysvětlují pro děj zcela nepodstatně věci. Popisy uměleckých a především architektonických děl jsou sice působivé a vyvolávají ve čtenáři touhu vydat se na výlet, popisných pasáží je však přeci jenom trochu moc. Nečekejte ani zběsilé tempo vyprávění a stupňování napětí. Děj sice čas od času přeskočí mezi různými postavami, děje se tak však spíše nahodile a na vývoj příběhu to v podstatě nemá vliv. Kniha je dobře napsaná a krátké kapitoly rychle ubíhají, není to však žádné strhující čtení, které by vám bránilo román odložit. Skoro se nechce věřit, že celý příběh se odehrává v průběhu několika krátkých hodin, působí totiž nesmírně roztahaně. A vlastně se toho v něm až tak moc neděje.
Zvolené téma je tentokrát hodně o technice a informačních technologiích, takže milovníci historických záhad budou asi zklamaní. Brown nastoluje otázky, nad nimiž bychom se měli zamyslet a které by u řady čtenářů mohly podnítit úvahy o stavu dnešní společnosti a jejím budoucím směřování. Z tohoto hlediska je kniha nepochybně zajímavá. Na druhou stranu se tu však neoperuje s žádnou obrovskou záhadou a hrdinové nemusí nic moc řešit. Všechno je před nimi naservírováno na stříbrném podnose, takže při odhalování pravdy se ani moc nezapotí. Nenarazíte tu na žádnou pořádnou hádanku ani se nebudete dohadovat, kam budou směřovat další kroky postav. Tentokrát je všechno až nepříjemně přímočaré.
V pořadí už sedmá kniha Dana Browna Počátek působí poněkud unaveně. Jako by autor vyčerpal sám sebe. A protože nepřichází nové nápady, alespoň naroubuje ty staré na dobře fungující šablonu. Ano, je to čtivé a nabízí to zajímavé podněty k zamyšlení, zároveň je to však všechno tak nějak vyčpělé. Prostě staré nápady v novém kabátku. A je to škoda. Brown psát umí, jen by to chtělo příště přijít s něčím neotřelejším.
Žádné komentáře:
Okomentovat