Ella měla za to, že když se konečně vyrovnala se všemi Reedovými tajemstvími a dokázala mu odpustit, čeká je růžová budoucnost. To by se ovšem nesměla na prahu jejich domu uprostřed noci objevit policie se zatykačem a obviněním z vraždy. Reed putuje do vazby pro údajné zabití Brooke a Ella se bude muset rozhodnout, jestli věří v jeho nevinu nebo ho považuje za vraha. A aby toho nebylo málo, v sídle Royalových se zničehonic objevuje Steve, Ellin za mrtvého pokládaný biologický otec...
Royalové mají talent dostávat se do průšvihů. Které neustále gradují. Brooke je po smrti, čehož nikdo z rodiny příliš nelituje, hluboce se jich však dotýká obvinění vznešené vůči Reedovi. Ten se přiznává, že s ní mluvil, rozhodně však odmítá osočení, že by na ni vztáhl ruku. Jenže jak si poradit, když všechny důkazy mluví proti němu? Ella je odhodlaná dokázat jeho nevinu, ovšem není žádný detektiv a zvrátit vyšetřování, které tak jasně mluví v Reedův neprospěch, bude nadlidský úkol. Zvlášť když jí život komplikují i další věci.
Steve, kterého všichni považovali za mrtvého, se znenadání vrátil. Nehodu s rogalem nějakým zázrakem přežil, uvízl však na téměř pustém ostrově kdesi v oceánu a musel čekat skoro tři čtvrtě roku, než se objeví obchodní loď a odveze jej z jeho nedobrovolného azylu. Jeho návrat je šokem pro všechny, asi nejvíc tím však trpí Ella. Steve se totiž začíná stavět do pozice pozorného otce, přichází s celou řadou zákazů a opatření a Ella se jim musí přizpůsobit. Z čehož rozhodně není nijak nadšená.
Třetí pokračování série Royalovi je stejně přitažené za vlasy, jako předchozí díl, takže se vyplatí nad ním neuvažovat příliš do hloubky. Střetávají se zde dvě příběhové linie - na jedné straně stojí kriminální zápletka s vyšetřováním vraždy Brooke, na druhé vztah Elly a Reeda, který se komplikuje, co to jen jde. V obou případech je však děj dost předvídatelný a pozorného čtenáře vrah napadne v první třetině knihy, načež si na zbylých stranách ověřuje, že měl pravdu.
Nově se objevuje postava Steva, který se rozhodne naplno vžít do role zodpovědného rodiče, příliš se mu to však nedaří. Jeho chování je možná adekvátní z hlediska amerických teenagerů, v našem prostředí však působí naprosto přitažené za vlasy. Tím spíš, že jediným argumentem pro jeho jednání je jeho postavení otce, o němž sedmnáct let nevěděl a o nějž podle všeho ani moc nestál.
Nelogické až absurdní chování je tak nějak společným rysem všech postav, které nemají s reálnými lidmi mnoho společného. Řada situací i dialogů působí naprosto vykonstruovaně, stejně tak některé myšlenkové pochody postav jsou naprosto mimo mísu. Myslím, že kdybych žila ve světě, který autorky vytvořily na stránkách své série, brzy zešílím a spáchám harakiri. Je to totiž svět zaplněný schematickými, figurkovitými postavami, jejichž jednání je naprosto předvídatelné a často neskutečné otravné.
Palác lží je stejně jako předchozí díly ryze oddechovou četbou, která pomalu zabíjí mozkové buňky. Nad jednáním postav, vývojem situací, charaktery a motivacemi se nevyplatí příliš přemýšlet, protože jen málokdy se doberete k logickému vyústění. Kriminální zápletka navíc působí značně vykonstruovaně - vypadá to, že autorky viděly až moc kriminálních seriálů a nechaly se jimi inspirovat. Na druhou stranu je to aspoň drobné oživení jinak dost banálního příběhu. Celý Palác lží je až na detektivní linku dost o ničem. Pokud tedy chcete odpočinkovou četbu, která nezaměstná váš intelekt, směle do toho. Žádné zvláštní literární kvality totiž tahle série nabídnout nemůže.
Žádné komentáře:
Okomentovat