Představte si, že máte všechno a ještě něco navíc. Milující rodinu, která se o vás stará, přítele, který je vám oporou a nejlepší kamarádku, která vás ve všem podporuje. K tomu jste ještě dostali do vínku talent a zbožňujete vážnou hudbu, dokonce se jí chcete profesionálně věnovat. A pak stačí málo a všechno, co jste dosud znali, se rozsype jako domeček z karet...
V Oregonu napadl sníh. Na ulicích leží třícentimetrová vrstva, a to znamená, že nastávají sněhové prázdniny. Jeden by si myslel, že ke kalamitě je potřeba trochu víc, ale Spojené státy americké asi mají jiná měřítka. Neumím si představit, že by nás nechali doma, když těch centimetrů napadne dvacet, natož pak ubohé dva. Oregon je však očividně úplně jiný svět a tak tady sněhové prázdniny fungují. Pro Miu z toho plyne, že ona ani její malý bráška nemusí do školy. A doma zůstává i jejich otec, protože pracuje jako učitel. Jediným, kdo by musel do práce, se tak stává Miina matka a ta si vezme volno. Před rodinou se rozprostírá příjemný den, který mohou strávit spolu. Když vyrážejí z domu za babičkou a dědou, ještě netuší, že tahle snídaně byla jejich poslední...
"Všichni si myslí, že se to stalo kvůli sněhu. A nejspíš je to pravda." (str. 5)
Mia se zničehonic probere v příkopu u cesty. Jejich auto je na odpis, její rodiče leží na silnici a bratra nikde nevidí. Doufá, že všichni jsou na tom stejně jako ona, slyší sirény sanitky a přesvědčuje sama sebe, že všechno bude v pořádku. Jenže pak vidí důkaz toho, že její rodiče se už neproberou. A pak si něčeho všimne... Záchranáři se snaží komusi pomoct - jí. Její tělo leží na silnici, ona sama stojí nad ním a nechápe, co se děje. Je si jistá jen tím, že balancuje na hraně života a smrti. Kam se nakonec vychýlí jazýček vah?
Mia je v nemocnici, u její postele se střídají lidé a jí hlavou víří vzpomínky na věci, které prožila a lidi, které potkala. Je uvězněná v jakémsi polosvětě, odkud vedou jenom dvě cesty - zpět k životu nebo do útěšné náruči smrti. Jak bloudí ve vzpomínkách, uvědomuje si Mia čím dál palčivěji, co všechno ztratila. Co všechno chtěla udělat, ale už to nikdy nestihne. A jak je na světě najednou sama.
Příbuzní, nejlepší kamarádka Kim, přítel Adam... ti všichni jí dávají důvody, proč by měla zůstat. Ale bude to stačit? Proč se vracet do světa, ke kterému vás prakticky nic nepoutá? Protože rodičovskou lásku vám jen těžko něco nahradí. A vrátit se do světa, který je tak bezútěšně prázdný, vyžaduje skutečně hodně odvahy...
Příběh nemá být žádnou hlubokou psychologickou sondou, na druhou stranu to ale není tak úplně oddychovka. Aspoň ne klasická. Na jednou stranu je v ní spousta dívčího, na druhou stranu má v sobě jistou tragičnost. Volba, před kterou se ocitá sedmnáctiletá dívka, vlastně ještě napůl dítě, je strašná. Myslím, že jen málokdo z nás by jí chtěl čelit. Protože neexistuje žádné správné řešení...
Žádné komentáře:
Okomentovat