Mladý Vlk je mrtvý. Tywin Lannister je mrtvý. A s nimi nespočet dalších obyvatel Západozemí. Najatých žoldáků, obyčejných sedláků či zbožných septů. Celá země je zdecimována krvavou občanskou válkou, která si sice dala pauzu na bojišti, ve skutečnosti ale zuří dál s nemenší silou. K tomu vylétli z Citadely bílí havrani. Tedy předzvěst skutečné zimy. Který král ji dokáže přežít silnější a odhodlanější získat Železný trůn pro sebe?
Martin nás do své říše přivádí již po čtvrté, a i když se z celé série jedná o část "nejslabší" stále toho nabízí víc než většina knih fantasy, které dnes vycházejí. A i přes svou tloušťku ji budete hltat jedním dechem.
Hostina pro vrány měla být původně jakýmsi předělem, mapujícím pět let. Martinovi se to ale nějak vymklo z rukou, a proto stvořil další díl své ságy nabitý postavami a dějem. Ve čtvrtém díle se čtenář nesetká s Jonem, Tyrionem nebo Daenerys, tedy postavami nejvděčnějšími, a možná taky nejoblíbenějšími mezi čtenáři. Zato je vtažen do dění v Králově přístavišti a okolo něj, na Železné ostrovy a do sluncem rozpáleného Dorne.
V celé knize dostávají velký prostor hlavně dvojčata z Lannisterů. Cercei se konečně vyplnil sen a může sama vládnout. Svou chamtivostí a intrikami si ale spíš ubližuje než pomáhá, a netrvá to dlouho a sama se stane obětí vlastních plánů. Naopak Jaime jakoby se svou rukou ztratil i část osobnosti, která nebyla pěkná. Už dávno není mladým a neporazitelným rytířem, ale dospělým mužem, který si prožil spoustu věcí. A i když se snaží změnit svůj svět, je mu jasné, že tak snadno to nepůjde. Jeho minulost totiž nikdy nespí a jeho nepřátelé využívají každé chvíle, aby mu ji připomněli.
Martin ve své sáze stvořil svět s neskutečným množstvím postav. Každá má svou minulost a svůj příběh, který čtenáři vypráví. Od první návštěvy Západozemí uplynula již nějaká doba a je tedy jasné, že jako každý člověk se postavy vyvíjí. A vy se tak přistihnete při tom, jak litujete postavu, kterou jste dřív nemohli vůbec vystát. A postavy, které jste milovali, se mění před vašima očima v monstra, se kterými nechcete mít nic společného.
I když lze Hostině vytknout některé drobnosti ohledně rozvláčnosti děje a občasných nudných pasáží, stále je to dílo, které vás bude bavit. Martin je totiž Pan Vypravěč. Je úplně jedno jestli popisuje dvacet chodů hostiny nebo bitevní vřavu, vy to budete číst ze zatajeným dechem, protože kromě vypravěčskému umu dokáže Martin ještě další věc. Bez mrknutí oka zabít kohokoliv a kdykoliv.
Žádné komentáře:
Okomentovat