Tuhle knížku si pamatuju ještě z doby, kdy zhruba její polovina byla umístěna na soutěžním portálu projektu Mám talent. Tehdy jsem na ni náhodou narazila a celkem mě zaujala. Proto, když jsem se, opět náhodou, dozvěděla, že vychází knižně, rozhodla jsem se obohatit si svou knižní sbírku. Navíc, obálka mě naprosto uchvátila, protože je skutečně povedená :)
Viktorie Králová je studentka cestovního ruchu, která má půl roku do bakalářských státnic, a protože jsou letní prázdniny, přivydělává si jako průvodkyně na hradě. Což je práce, která ji sice baví, ale na druhou stranu, občas i pěkně pije krev.
"Rozhodně je to lepší než sedět někde v obchodě za kasou, ale někdy je to vážně náročné." (str. 15)
Což je názor, se kterým se mohu plně ztotožnit, vzhledem k tomu, že ve volném čase brigádničím úplně stejně. Kdo si to nezkusil, nepochopí, jak náročné je celý den provádět turisty, z nichž minimálně polovinu váš výklad vůbec nezajímá. Ale zpět ke knize. Viktorie, mezi přáteli Viky, není tak úplně normální. Mívá totiž zvláštní stavy, během nichž nahlíží do minulosti. Na místech, kde se psala historie, se jí v mysli promítají události, které tam proběhly. Což čas od času vzbudí její zvědavost.
Právě jedna z vizí dívku zavede do knihovny. A během svého pátrání po vhodné publikaci narazí na sympatického doktoranda historie Tadeáše Povolného. A protože shodou náhod právě jeho diplomovou práci shání, slovo dá slovo a zajdou společně na kávu. Schůzka však nemá dlouhého trvání, protože Viktorie v půlce vezme nohy na ramena. Což je přeci jen poněkud zvláštní chování od někoho jejího věku.
Setkání s Tedem však není jediná "katastrofa", která se ten den Viky přihodí. Je totiž vyslána pro sazenice květin a při zpáteční cestě si všimne zříceniny hradu. Nebyla by to ona, aby okamžitě nezačala rozvaliny zkoumat, možná by však bylo rozumnější pokračovat přímou cestou domů. Její vize totiž tentokrát nabere zcela nový rozměr. Místo jakéhosi průhledu do minulosti totiž prožívá a cítí emoce ženy, kterou ve své vizi vidí.
Neznámá dívka jí nedá spát, rozhodne se proto začít pátrat po jejích osudech. Což není právě jednoduché, když zná jenom její křestní jméno a jakýsi zapomenutý hrádek, kde snad kdysi žila. Náhoda však tomu chce, že se opět setká s historikem Tedem. A další pátrání tak nabere zcela nečekaný rozměr...
Viktorie je v podstatě typická vysokoškolačka. Studuje oblíbený obor, bydlí u rodičů, přivydělává si brigádou, má kamarády přiměřeně svému věku a žádného přítele. Nepatří sice k holkám, co před chlapem roztáhnou nohy na první schůzce, ani nemá potřebu se svými milostnými zkušenostmi chlubit, nějaká uťápnutá chudinka to však taky není. Nicméně na chlapy tak trochu zanevřela. Od chvíle, co přišla o panenství s někým, kdo si to ani trochu nezasloužil, přestalo mužům důvěřovat a samotné je jí nejlíp.
Tadeáš je na historika překvapivě atraktivní. A než všichni povytáhnete obočí, studuju historii a pohledné kluky mezi svými spolužáky bych mohla vypočítat na prstech jedné ruky, maximálně obou. Kluci, na které se holky lepí na každém kroku, totiž rozhodně jako obor svého budoucího uplatnění nevolí historii. Ale to jsme v realitě, v románu je možné cokoliv. Ted je totiž nejen nebezpečně pohledný, ale také inteligentní, upřímný a pozorný. Jedním slovem naprosto ideální partner - ruku na srdce, která z nás by ho nechtěla? :)
I přes to, že oba hlavní hrdinové jsou dospělí a mají za sebou řadu životních zkušeností, dokáží se občas chovat dost nemožně. Dokážu pochopit jejich zamilované puberťáctví, to je naprosto normální, ať jste v jakémkoliv věku, co však nechápu jsou jejich občasná absurdní rozhodnutí. Až si člověk říká, jestli jsou vůbec normální.
Kniha je napsaná čtivě a velmi rychle plyne, což je dáno především celou řadou přímých řečí. Je znát, že se jedná o prvotinu, ne všechny pasáže jsou zcela vybroušené, někdy je těch přímých řečí až moc. Trocha popisných scén navíc by neuškodila. Vyprávění de facto střídá dvě formy - ich-formu z pohledu Viky a er-formu z pohledu Alžběty, ženy z její vize. Díky tomuto rozlišení se dobře určuje, jestli se děj odehrává v současnosti nebo v historii.
Celkově hodnotím prvotinu Lenky Cyprisové jako zdařilou. Autorka rozhodně má potenciál i vyprávěcí talent. Královské tajemství je ve své podstatě oddechovým dívčím románem okořeněným špetkou tajemna. Je to svěží letní čtení, kterému nechybí smysl pro humor ani ta správná dávka romantiky. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat