Právě skončila druhá světová válka a život se pomalu vrací do starých kolejí. Velmi pomalu. Spousta domů je v troskách, mnoho rodin už se nikdy nesejde u stolu v kompletní sestavě, sny řady lidí vzaly za své... V této nelehké době je víc než co jiného potřeba optimismus a víra v lepší zítřky. I v té nejtěžší době je prostě třeba brát život s humorem.
Juliet Ashtonová je novinářka, která během války celou Anglii bavila svými sloupky o každodenním životě ve válkou stižené zemi. Její články nyní vycházejí souborně, ona se vydává na turné a při tom se snaží vymyslet, o čem dalším by mohla psát. Inspirace ji dostihne zcela nečekaně v podobě dopisu od Dawseyho Adamse, farmáře z Normanských ostrovů, který se dostal ke knize, jež kdysi patřila Juliet. Začnou si dopisovat a mladá autorka zjišťuje, že na ostrově Guernsey existuje literární spolek s velmi zvláštním názvem - Spolek přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek - i historií. Zdá se, že přesně tohle by mohlo být jako námět nové knihy to pravé.
Juliet se pomalu dává do pátrání. Zjišťuje si informace o ostrově, začíná si dopisovat nejen s Dawseym, ale rovněž s dalšími členy spolku. A dozvídá se mnoho zajímavých informací o životě na Normanských ostrovech a německé okupaci, kterou byli zdejší obyvatelé nuceni snášet. Juliet začíná Guernsey i jeho obyvatele zbožňovat a usoudí, že pohled z Londýna skrz dopisy a novinové články už jí nestačí. Je načase rozjet se přímo do centra dění.
Autorka se rozhodla pro dnes už poměrně neobvyklou formu románu v dopisech a dokázala ji maximálně využít. Dopisy jsou v jejím vyprávění plně funkční, protože postavy mají spoustu dobrých důvodů si dopisovat, a navíc vtiskávají příběhu patinu jisté starobylosti a nostalgie. Přestože by se mohlo zdát, že dopisy neumožňují postihnout příběh a jeho postavy v plné šíři, opak je pravdou. Každý z pisatelů má totiž svou vlastní jedinečnou osobnost a nezaměnitelný autorský rukopis, díky němuž vám postavy budou připadat velmi blízké a poznáte je možná líp, než kdyby byl zvolen jiný způsob vyprávění.
Román není tvořen jediným příběhem, jde spíš o drobné střípky rozličných osudů. Rámcem všeho je Guernsey, ostrov u pobřeží Francie, jehož obyvatelé jsou přes blízkost kontinentu Angličany. Německá okupace a válka vůbec je všechny více či méně poznamenaly, přesto neztrácí životní optimismus. Dál prožívají radosti i smutky, naděje i zklamání a nepřestalo je bavit prát se s osudem. Ať už přinese cokoliv.
Román Mary Ann Shafferové si neklade za cíl do detailů popsat válku nebo obviňovat Němce z bezpráví spáchaného na jejích krajanech. Pouze chce přiblížit obyčejný život v těžkých časech na zdánlivě zapomenutém místě. Jednotlivé mikropříběhy a situace ukazují válečné Guernsey v pestrých barvách jako místo, kde se lidé možná bouřlivě neoddávali odboji, ale naučili se s Němci koexistovat a nezapomněli se smát, i když měli pramálo důvodů k radosti. Autorčin svět není černobílý a ani postavy se nedají rozdělit na dobré a špatné. Všechny jsou především velmi lidské, s kladnými i zápornými vlastnostmi.
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů není příběhem o velkých hrdinech a jejich odvaze, je to obyčejný příběh o životě lidí schopných si poradit za každé situace. Autorce se skvěle povedlo vystihnout atmosféru místa, kde čas plyne svým vlastním tempem a nikdo nikam nespěchá. Pro věčně chvátajícího člověka jednadvacátého století je to příjemná zastávka, na níž se může zklidnit a naplno ponořit do mírumilovnosti ostrova s nádechem romantiky. Díky velmi plastickým postavám a jejich zábavným příhodám přímo ze života si na ostrově za chvíli budete připadat jako doma. A dopřejete si ničím nerušený odpočinek v dobách dávno minulých.
Žádné komentáře:
Okomentovat