Larissa je siréna. Nesmrtelná bytost stvořená mořem, která však musí za své schopnosti platit krutou daň. Cenou za její život je smrt nějakého muže. Sirény se totiž zrodily plné nenávisti k opačnému pohlaví. Nedůvěřují mužům a berou si jejich životy. Bez milosti a bez výčitek. Jenže Larissa už takhle žít nechce, proto vyhledá černomága Liama a uzavře s ním oboustranně výhodný obchod. Její ruka výměnou za provedení jistého rituálu.
Liam si svou novomanželku přivede do domu, který sdílí se svým bratrem. A to znamená problémy. Derren totiž nemůže bratrovu nevěstu ani vystát. Larisse je to upřímně jedno, ovšem jen do chvíle, kdy zjistí, že Derren v ní probouzí dosud nepoznané city. A že všechna její moc je jí k ničemu, když se jí v přítomnosti tohoto muže začínají podlamovat kolena.
Většina děje knihy se točí kolem vztahů hlavních hrdinů, což není nijak překvapivé, vzhledem k tomu, že se jedná o paranormální romanci. Musím říct, že to je žánr, který autorce sedí mnohem víc než klasická fantasy. Jednodušší dějová linie a zrušení klišé o záchraně světa knize velmi prospěli a osobně si myslím, že by se autorka měla romantických příběhů držet.
Larissa je silná žena, která toho o životě vlastně moc neví. Strávila dva tisíce let v oceánu a najednou se ocitla mezi lidmi, jejichž jednání a pohnutky jsou jí cizí. Přesto se snaží mezi ně zapadnout a nějak se přizpůsobit. A přestože je vlastně stvůra z hlubin, dokáže v sobě najít dostatek lidskosti, aby jí svět mohl ublížit. A co když vloží důvěru v nesprávného člověka?
Liam a Derren jsou bratři s magickými schopnostmi a temnou minulostí. Larissa jim vpadne do života jako blesk s čistého nebe a převrátí jejich dosavadní život vzhůru nohama. Zvlášť když do hry vstoupí city a všichni se musejí rozhodovat. Co dokážou obětovat pro lásku?
Kdybych příběh hodnotila jako klasickou fantasy, neměla bych důvod nedat mu víc procent. Žel autorka si sama naběhla tím, že děj své romance umístila do středověké Anglie. Tedy do země naprosto reálné a existující, která má a vždy měla svou kulturu. Reálie dané oblasti však bohužel Burdové příliš neříkají. Irské jméno v anglickém Cornwallu jsem ochotná odpustit, co však skousávám jen stěží, jsou historické nepřesnosti, ba co víc, historické nesmysly. Jistě, nejedná se o historický román, ale přesto. Pokud chci příběh zasadit do reálných kulis, měla bych si dát aspoň tu práci, že si nastuduju problematiku dané oblasti, v tomto případě středověku.
Uveďme si aspoň pár příkladů. Středověké měšťanské domy nebývaly příliš prostorné a rozhodně neposkytovaly prostor pro pořádání plesů. Nemluvě o tom, že podobné radovánky byly vyhrazeny šlechtě. A pokud už se skutečně tančilo, rozhodně to nebylo v objetí! Kontaktní párové tance, jak je známe dnes, se zrodily až v 19. století a konkrétně do Anglie si hledaly cestu poměrně složitě. Rovněž okna byla jen málokdy zasklená a koberce se věšely na zeď, rozhodně neležely na podlaze, jak je to běžné dnes.
Volání sirény: Prokletí je příběhem temným, romantickým a skvěle vyváženým. Čte se rychle, postavy jsou sympatické a díky bohu jich není moc, takže autorka zvládla vystihnout jejich rozdílné charaktery. Jen ten středověk nám tam trochu hapruje. Druhý díl by se však už měl odehrávat v současnosti, tedy v prostředí, které je autorce důvěrně známé a měla by se proto vyvarovat historických omylů. Nadpřirozené bytosti sice svádí k popuštění uzdy fantazie, ale autor by si měl vždy uvědomit, kam až může zajít.
Pokud jste fanoušci paranormálních romancí a historie vám nic neříká, říkám ano. Pro rýpavé historiky bude možná trochu těžké přenést se přes spoustu vyložených fabulací. Pokud však budete předstírat, že kniha se odehrává ve vlastním fantasy světě, čeká vás příjemné oddechové čtení. Autorce se totiž povedlo originální námět uchopit čtivým způsobem. Tak snad pokračování nezklame. Tahle série má totiž slušně našlápnuto stát se tím nejlepším, co zatím Burdová napsala.
Žádné komentáře:
Okomentovat