Návštěvou těch nejznámějších památek naše putování po německém hlavním městě ani zdaleka nekončilo. Přečtěte si, co dalšího jsme zažily...
Další den jsme se probudily do dalšího pěkného dne, ve kterém nás čekala spousta chození, ale také několik berlínských památek, které by žádnému návštěvníkovi neměly uniknout. Ráno jsme se poklidnou procházkou přes jeden z mnoha berlínských parků vydaly k Holocaust Memorialu, který se nachází nedaleko Braniborské brány. Je jedno, jak málo času na návštěvu města máte, tahle připomínka vražd šesti milionů evropských Židů si návštěvu zaslouží!
Tip: Nezapomeňte navštívit zdejší Informační centrum. Vstupné je zdarma a expozice je hodně povedená. Co se mi obzvlášť líbilo, byl způsob, jakým byly židovské oběti návštěvníkům přiblíženy. Na rozdíl od jiných židovských památníků nejde jen o jakési neosobní číslo 6 milionů mrtvých, nýbrž o osobní příběhy rodin a jednotlivců, kteří hrůzy holocaustu prožily na vlastní kůži.
Asi po hodinové návštěvě Memorialu jsme se vydaly k Topografii teroru, což je muzeum pod širým nebem mapující nástup nacistů k moci a jejich působení během 40. let. Cestou k muzeu jsme ještě prošly přes Postdamer Platz, což je jedno z nejmodernějších náměstí v Berlíně. A pak už byl čas na oběd. Před ním jsme ale ještě minuly Checkpoint Charlie, který mě osobně dost zklamal, a posilněné pizzou jsme zamířily k Židovskému muzeu.
Židovské muzeum je součástí skoro každého evropského města, to v Berlíně je však velice proslavené hlavně díky architektuře. Tvarem totiž připomíná zlomenou židovskou hvězdu. A i když se nezdá moc velké, kilometrů jsme tam s Market nachodily dost a dost. A to nás ještě čekala cesta domů. Přiznám se, že už jsem snad myslela, že nedojdu :D Nakonec jsme ale došly obě, dokonce i s kulturní vložkou tvořenou půlkilometrovým úsekem, kde se promenádovaly pracovnice nejstaršího řemesla na světě.
Pokud jste v Berlíně na víc dní, neměli byste si nechat ujít výlet do Postupimi. Zdatní historici už ví, proč toto městečko zmiňuji, těm ostatním to ráda objasním. V roce 1945 se zde konala konference tzv. Velké trojky. A městečko stojí za navštívení i z jiného důvodu. Je prostě hezké. Zámecký areál Sanssouci je nesmírně rozlehlý a nachází se v něm několik památek. Krom samotného zámku Sanssouci se zde nachází i tzv. Nový palác či čínský altánek.
A pak už nás čekal poslední celý den v Berlíně. Nechaly jsme si ho pro navštívení snad nejtypičtější památky pro Berlín - Berlínské zdi. Ta byla sice z velké většiny zbořena, ale krátké zbytky jsou roztroušeny po celém městě. Ten nejdelší a také nejznámější se jmenuje East Side Gallery a měří asi kilometr a půl. V devadesátých letech tento úsek pomalovalo na sto umělců z celého světa a v dnešní době se tedy jedná o galerii pod širým nebem. Co mě trochu zamrzelo byl fakt, že dnes samotné obrazy často ničí sprejeři. A obecně část Berlína, ve které se East Side Gallery nachází, na mě zrovna nezapůsobila. Je opravdu znát, že se jedná o bývalý východní Berlín, a na rozdíl od okolí Alexander Platz je rozdíl mezi východní a západní částí velice zřetelný.
Poté jsme se S-bahnem přesunuly do čtvrti Charlottenburg, ve které se nachází stejnojmenný zámeček. Dovnitř jsme sice nešly, ale prošly jsme si nádherné zahrady.
Večer jsme si město ještě naposledy prošly, koupily si zmrzku a nasály atmosféru města. Ráno jsme pak už nasedly do žlutého autobusu a vydaly se směr Praha a domov.
Žádné komentáře:
Okomentovat