Stieg Larsson - Muži, kteří nenávidí ženy

Některá tajemství a záhady jsou tak dobře ukryté, že rozlousknout je zabere spoustu úsilí s velmi nejistým výsledkem. Před téměř čtyřiceti lety zmizela během rodinné oslavy Harriet Vangerová a pátrání po ní nebo jejích potenciálních vrazích skončilo neúspěchem. Její strýc Henrik Vanger se však nevzdává naděje, že po všech těch letech přece jen přijde věci na kloub.

Mikael Blomkvist nezažívá zrovna nejpříjemnější životní období. Právě odchází od soudu, odkud si vynesl tučnou pokutu a tříměsíční vězení za pomluvu, a navíc teď reálně hrozí, že časopis, který pomáhal spoluzakládat, půjde ke dnu. Ve chvíli, kdy uvažuje, jak naložit s vlastním životem, se nicméně vynoří zajímavá nabídka - ozve se mu Henrik Vanger, který pro něj má práci. Jednak by chtěl, aby Mikael napsal kroniku jeho rodiny, jejíž historie sahá několik set let zpátky, mimo to však pro něj má ještě jeden, speciální úkol. Chce totiž, aby zkusil zjistit, co se před lety stalo jeho neteři. Mikael se do téhle práce zrovna dvakrát nehrne, zároveň však vlastně nemá do čeho píchnout a Henrik by mu navíc na oplátku mohl pomoci s jeho vlastním problémem.

Lisbeth Salanderová se od svých vrstevníků v mnohém liší. Moc toho nenamluví, neudržuje prakticky žádné blízké vztahy a na první pohled nepůsobí jako člověk, se kterým byste se chtěli přátelit. S ohledem na její komplikovaný psychologický posudek má navzdory dospělosti opatrovníka a stát ji považuje za nesvéprávnou. Lisbeth se však ve skutečnosti vyznačuje pronikavou inteligencí a je velmi dobrá ve své práci. Coby elitní detektiv dokáže na kohokoliv vyšťourat jakéhokoliv kostlivce ze skříně. A jsou to právě její unikátní schopnosti, co ji přivede do cesty Mikaelovi.

Román se žánrově pohybuje na pomezí detektivky a thrilleru a půjčuje si to nejlepší z obou. Velkou část příběhu tvoří vyšetřovací linka, během níž vyplouvají na povrch nejrůznější temná rodinná tajemství, která by bylo lepší nechat spát. Autor čtenáři představuje ohromné množství postav s rozličnými motivacemi, aby zvýšil množství potenciálních podezřelých, zároveň ho tím však trochu mate, protože možných podezřelých je snad až moc. Navíc je v některých ohledech román přece jenom trochu předvídatelný. Ne snad, že by v něm nedocházelo k překvapivým zvratům, některé z nich však vlastně čekáte.

Autor má čtivý styl a zejména v druhé polovině knihy si dovede čtenáře dokonale zaháčkovat. První zhruba třetina je však poněkud zdlouhavá. Jedná se o úvod do životů obou hlavních hrdinů, vlastně nepodstatných informací se však čtenář dozvídá až moc. Román je také v některých ohledech až přehnaně popisný, co se banálních činností týče. Poměrně hodně pozornosti je věnováno např. stravovacím návykům hrdinů, stejně tak jsou však dost podrobné i popisy spáchaných zločinů a dalších zvěrstev. Autor si v tomto případě jako hlavní téma zvolil násilí na ženách a velmi důsledně se mu proto věnuje do až nechutných detailů.

Muži, kteří nenávidí ženy jsou rozhodně dobře vystavěnou a čtivě napsanou detektivkou, která disponuje zajímavou zápletkou i hrdiny, má však i přesto svoje mouchy. K těm hlavním patří jistá rozvláčnost a určitá míra předvídatelnosti, občas vyvolává otázky nelogičnost v jednání či chování postav. Navzdory tomu se jedná o skvělý příběh s potenciálem zaujmout širokou čtenářskou základnu a navnadit na další díly. Hlavní hrdinové totiž ještě ani náhodou neřekli poslední slovo.