Září znamená pro většinu školáků začátek školního roku a pro mě zahájení nové divadelní sezóny. Začátek měsíce jsem si ještě užívala na dovolené uprostřed Indického oceánu, po ní však už přišel čas naplno se vrhnout do práce. A nutno podotknout že rozjezd sezóny byl poměrně náročný.
Přelom srpna a září jsem strávila na Maledivách. Touhle souostroví v Indickém oceánu s sebou nese punc luxusu a pro mnohé to tak nejspíš bude, my si ale daly levnější verzi, která vás nezruinuje a stejně si ji užijete. Nejsem úplně typ na válecí dovolenou, takže to pro mě bylo hodně o výletech a plavání, zároveň jsem část dovolené musela chtě nechtě věnovat práci, ale i tak to byl vlastně fajn relax. A pokud by vás zajímalo něco víc, sepsala jsem článek a přirozeně mám i video pro zachycení atmosféry.
Jelikož jsem měla v září narozeniny, pochopitelně jsem si dopřála dobré jídlo. Se ségrou jsme vyrazily na snídani do Café Kampa a i s našima potom na oběd do Červeného jelena. Druhá půlka září se pak pro mě nesla především v duchu vybírání nábytku a balení, protože nás čekalo stěhování, tudíž bylo potřeba sbalit celý náš dosavadní život do pár krabic a přesunout se s nimi do nového bytu.
I když práce bylo hodně, na řádné zahájení divadelní sezóny jsem si pochopitelně čas našla. Začala jsem Zdeňkem Adamcem, což je absolventská inscenace studentů DAMU a nebudu lhát, bylo to hodně špatné. Následovala Láska z mládí, což je vlastně velmi zábavná situační komedie, kterou ocení hlavně nenároční diváci. Příjemným překvapením pro mě byla taneční inscenace Mystical Self o hledání sama sebe a moc jsem si užila taky rodinné drama Lištičky. Spíše zklamáním naopak byla Bílá Voda, která bohužel nedosahuje kvalit své knižní předlohy. No a měsíc jsem zakončila Knihou nocí, na které jsem byla už potřetí a pořád ji miluju. Tentokrát to navíc bylo okořeněno i setkáním s autorkou po představení.
Co se sledování filmů a seriálů týče, i v téhle oblasti jsem se v září docela činila. Díky dvěma vcelku dlouhým letům jsem zvládla filmy IF, což je rodinný film s pěkným přesahem, hranou verzi Malé mořské víly, která mě velmi příjemně překvapila a moc bavila, a taky Disenchanted (tuším, že česky je to Prokletá romance), což je vlastně hrozná blbost, ale skvěle jsem se u ní bavila. A došlo taky na Dunkirk, který si hrozně zajímavě hraje s časem a moc mě bavil. Pokud jde o seriály, zkoukla jsem druhou sérii Srdcerváčů, abych se připravila na tu třetí premiérovou a objevila jsem taky seriál Love, Victor, jehož všechny tři řady jsem zvládla až podezřele rychle a objevila novou lásku. No a co se reality show týče, dokoukala jsem Love is Blind UK a musím ocenit, že na rozdíl od americké verze se tohle obešlo bez větších vykonstruovaných dramat.
A teď už ke knížkám. Celkem jsem jich zvládla devět, dva z toho byly posudky. Ale přestože o jednom mluvit nemůžu, druhý tady zmíním. Měsíc jsem zahájila s knihou Emily Wilde's Encyclopaedia of Faeries, kterou jsme četli v rámci bookclubu a i přes trochu pomalý rozjezd mě nakonec moc bavila. Následoval Život s Otou, což je biografie Oty Krause, která byla velmi zajímavá a vcelku inspirativní. Došlo i na romantiku Na ledě, kterou jsem chtěla zkusit hlavně kvůli všeobecnému hypu a vlastně to vůbec nebylo špatné. Doposlouchala jsem audioknihu Orgány nepatří do nebe, která byla extrémně zajímavá a načerpala jsem z ní hromadu nových informací. Jelikož na mě dopadla lehká čtecí krize, rozhodla jsem se pro oddechovku Boyfriend Material a našla v ní novou lásku. Taky jsem si vzala čtvrtý svazek Heartstopper, abych byla pořádně připravená na novou řadu seriálu. V rámci posudkování jsem si přečetla ASAP, které volně navazuje na XOXO a byla to příjemná oddechovka. No a závěr měsíce patřil knize Ptačí hotel, která byla neuvěřitelně kouzelná a naprosto si mě získala.
Pokud byste chtěli o knížkách vědět víc, proklikněte se na recenze, nebo můžete mrknout na video. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat