Heather Fawcett - Emily Wilde's Encyclopaedia of Faeries

Dryadologie je samostatným vědním oborem zkoumajícím víly, v němž vůbec není snadné uspět. Tyto bytosti jsou totiž poměrně tajnůstkářské a svá mysteria si velmi přísně střeží. Emily Wilde však svoji akademickou dráhu zasvětila právě jejich výzkumu a z mýtů a legend toho ví dost, aby se chtěla dozvědět ještě víc. Jen si musí dávat pozor, aby se jí to šeredně nevymstilo.

Emily svému výzkumu podřizuje naprosto vše a jednoduše touží být úspěšná. Tím spíš, že musí neustále soupeřit se svým kolegou Wendellem Bamblebym, který jako by byl vždycky o krůček před ní, lepší a úspěšnější. Tentokrát se ale Emily nehodlá nechat předehnat. Pracuje na rozsáhlé encyklopedii katalogizující všechny druhy víl, které se po světě nacházejí, a to je důvod, proč se rozhodne vypravit na daleký sever. Ve vesničce uprostřed ničeho hodlá zkoumat zdejší folklór i nadpřirozené bytosti a doplnit tak poslední zbývající dílky do skládačky své velkolepé práce.

Severská realita má bohužel velmi daleko k tomu, jak by si ji Emily představovala. Domek, v němž má žít, je jen trochu útulnější jeskyně, zásoby dřeva jsou omezené, jídlo nevalné kvality a zdejší obyvatelé se k ní navíc chovají jen o trochu líp než nepřátelsky. A aby toho nebylo málo, ohlásí se jí Bambleby, který by jí mohl ukrást všechnu slávu. Emily zná jeho zálibu v pohodlí, takže nepočítá s tím, že by se skutečně objevil, v tom se však přepočítá. Bambledy totiž dorazí a spolu s ním i řada změn.

Autorka svůj příběh zasazuje do historického rámce, zároveň však vytváří svět, v němž jsou víly běžnou součástí života lidí, kteří s nimi koexistují v opatrné symbióze. Příběh z velké části vychází z mytologie, autorka se inspiruje nejrůznějšími legendami a pohádkovými příběhy a přetváří je v komplexní fantasy svět, který je svým způsobem velmi drsný. Víly totiž smrtelníky využívají pro vlastní mnohdy velmi zvrácené potěšení a jen málokdy s nimi mají dobré úmysly. Díky zasazení na vzdálený skandinávský ostrov má navíc příběh velmi silnou zimní atmosféru. Víly jsou součástí zdejšího folklóru a vesničani dokonale rázovití samorosti, které jen tak něco nevyvede z míry.

Román je napsán prostřednictvím deníkových zápisů především hlavní hrdinky, která je pojímá jako dokumentaci svého výzkumu a snaží se, aby měly co nejakademičtější charakter. Tomu odpovídá i zvolený styl, který je poměrně komplikovaný a vlastně velmi intelektuální. Emily má totiž tendence používat řadu složitých slov, která jí však jsou s ohledem na její kariéru a vzdělání vlastní. Navzdory tomu však zůstává román čtivý a příběh příjemně plyne, ač jeho tempo je relativně pomalé. V několika místech přebírá otěže vyprávění Bambleby, jehož styl je o něco odlehčenější a tolik nebazíruje na výzkumnické objektivitě, dává k dobru spíše své vlastní pocity a dojmy. Oba hlavní hrdinové jsou k sobě navzájem v intenzivním kontrastu, protože zatímco Emily je společensky neobratná a nejlépe se cítí sama, uzavřená do světa svého výzkumu, Bambleby je králem všech večírků, miluje společnost, a navíc kolem sebe šíří auru, která k němu všechny přitahuje jako magnet.

Emily Wilde's Encyclopedia of Faeries je dobře napsaná, čtivá fantasy, která se vyznačuje především velmi silnou atmosférou. Autorce se podařilo vytvořit svět, v němž je folklór živou součástí lidského světa a všichni se v něm učí žít třeba i skepsi vůči němu navzdory. Vyprávěcí styl odpovídá celkové stylizaci a koresponduje s charakterem hlavní hrdinky, tempo je spíše pozvolné, nicméně ani na moment nestagnuje a umožňuje čtenáři velmi dobře poznat jednotlivé protagonisty. Je to přesně ten typ románu, který vás možná nepohltí na první dobrou, ale postupně se vám zadírá pod kůži a vy se čtením prostě nedokážete přestat.