Nick a Charlie už svůj vztah nemusí skrývat, protože Nick usoudil, že je se svojí identitou natolik vyrovnaný, aby mu nevadily případné nepříjemné poznámky. Vzájemná zamilovanost a podpora ale nemusí nutně znamenat, že jejich život bude napříště zalitý sluncem. Popravdě k tomu má velmi daleko.
Po výletu do Paříže čeká na celou partu léto, které si hodlají naplno užít. Ať už během společných výletů na pláž nebo třeba sledováním filmů a relaxem doma. Všichni si společně strávený čas vychutnávají, přesto to vypadá, že Charlieho něco trápí. Schází mu Nick, který odjel na třítýdenní dovolenou do Španělska, odkud se kvůli mizernému signálu ozývá velmi sporadicky, nemluvě o tom, že doma jako by pro něj rodiče neměli ani to nejmenší pochopení. Charliemu se v hlavě rojí čím dál černější myšlenky a sám si s nimi nejspíš neporadí. Připustit, že potřebuje pomoc, je však těžší, než by se mohlo zdát.
Ve čtvrtém svazku se autorka ve větší míře zaměřuje na problematiku duševního zdraví a poruchy příjmu potravy, takže příběh získává mnohem vážnější atmosféru. Hrdinové se musí popasovat s problémy, které by byly moc i na dospělého, natož na dospívajícího. V čele všeho stojí mezilidské vztahy, které jsou pro hrdiny kotvou a zrcadlem, skrz nějž nazírají realitu, a právě ony jim pomáhají vyrovnávat se s nimi samými. Mezi postavami je velmi dobře nastavená vzájemná dynamika, díky čemuž je představovaná problematika nahlížena v celé šíři. Zatímco někdo má velmi podporující rodinné prostředí, jiný se vyrovnává spíše s komplikovanými rodinnými vazbami nebo dokonce bojuje s odmítáním. I díky tomu vzniká velmi pestrá mozaika.
Přestože autorka řeší komplikované a neveselé otázky, dokáže je podat s mimořádnou lehkostí a nadhledem, díky čemuž příběh nepůsobí beznadějně, ale naopak vyzařuje pozitivní atmosféru. V některých ohledech je snad až lehce naivní, na druhou stranu se však snaží ukázat cesty, jak správně řešit problémy, na něž my sami nestačíme. Všechny trable jsou zachyceny s pochopením pro jejich komplikovanost, autorka se nesnaží zobrazované problémy nijak bagatelizovat nebo ubírat na jejich významu, chce je však aspoň trochu obrousit, aby z příběhu byla pokud možno cítit naděje, že všechno je řešitelné a nic nemusí být tak černé, jak se to na první pohled jeví.
Heartstopper Vol. 4 hrají na rozdíl od předchozích svazků spíš na vážnější notu a zároveň se lehce odkloňují od queer problematiky. Ta s ohledem na postavy pochopitelně zůstává, už to však není primárně o jejich identitě a sexuálních preferencích, nýbrž spíše o psychickém zdraví jako takovém. Navzdory závažnosti rozebíraných otázek si však komiks zachovává lehkost a nadhled, takže nepůsobí nijak bezútěšně, ale naopak velmi nadějeplně. Kresba je jednoduchá, ale precizní, co se zachycovaných emocí týká, díky čemuž se čtenář cítí ještě více vtažen do příběhu. Pokud tedy chcete něco milého a pozitivního, co však i přesto hraje na vážnější notu, s tímhle komiksem neuděláte chybu.
Žádné komentáře:
Okomentovat