Pirkko Saisio - Trýzeň

Na první pohled vcelku obyčejný šperk - zlato, drahé kameny a trochu extravagantní podoba stromu poznání obtočeného hadem. Píše se konec 15. století a ve Florencii káže Savonarola o konci světa. Někteří se ho bojí a zuřivě se snaží vykoupit své hříchy, jiní se na něj pod kazatelovým vlivem dokonce intenzivně chystají. A i když lidský život pomine a kosti zetlí, zlato zůstává věčně a vydává se na dlouhou cestu napříč Evropou.

Hlavním hrdinou příběhu je zlatý šperk, který v průběhu staletí mění podobu i místo pobytu, je však silně provázán s osudy lidí, kteří s ním nějak přijdou do kontaktu. Navzdory časovým i geografickým posunům se totiž jeho hodnota nijak výrazně nemění, pouze jeho podoba. Jednotliví majitelé jej totiž nejrůznějším způsobem proměňují, takže z medailonu se postupně stává zlatá naběračka, obyčejné ingoty, rám k ikoně nebo čestná medaile. A stejně jako jsou rozmanité jeho podoby, jsou velmi různí i lidé, kteří jej vlastní. Od florentské hraběnky přes benátské či vídeňské židy až k sovětskému zlatníkovi.

Autorka román rozdělila do mnoha kratších úseků, které fungují jako samostatné celky, zároveň jsou však navzájem provázány. Pochopitelnou spojnicí je již zmiňovaný šperk, velmi často se však objevuje souvislosti i skrz postavy, když se vedlejší postava jedné části stává hlavní v další, nebo naopak. Přestože většina hrdinů jsou zcela anonymní lidé ve víru dějin, objevují se i reálné historické osobnosti jako například už zmiňovaný kněz Savonarola či carevna Kateřina Veliká a její důvěrník a milenec Potěmkin. Cesta zlatého šperku potom vede z renesanční Itálie přes Vídeň a Krakov do Ruska, Estonska a Finska, časové úseky mezi jednotlivými částmi jsou různě dlouhé, obvykle však zahrnují přinejmenším několik desetiletí.

Styl psaní je poměrně specifický, jelikož autorka text rozčleňuje do mnoha velmi krátkých úseků, čímž mu dodává osobitou dynamiku. Jednotlivé úseky jsou samy o sobě uzavřenými tematickými celky, od čtenáře však styl psaní vyžaduje určitou míru pozornosti a soustředění. Řada věcí totiž není řečena napřímo, ale zůstává skryta mezi řádky, autorka navíc velmi dobře pracuje s dávkováním informací, které se tak ke čtenáři dostávají postupně a v nejrůznějších podobách. Autorčin styl je poměrně strohý, skrývá však v sobě jistou poetičnost. Navíc se velmi přirozeně proměňuje s ohledem na vypravěče. Každý z nich má totiž trochu jiný charakter, který se promítá i do způsobu jeho vyprávění, svou roli zároveň hraje i doba a prostředí, do nichž je konkrétní linka zasazena. Autorka velmi umně pracuje s jemnými nuancemi rozličných historických epoch a dokáže velmi přesvědčivě postihnout jejich jedinečný esprit.

Trýzeň je vpravdě monumentální historický román zachycující bezmála pět set let lidské historie prostřednictvím proměn jednoho šperku. Jeho vývoj a postupné předváření jako by odpovídali charakteru rozmanitých osobností a historických etap, které skrz něj promlouvají - od renesance přes baroko a secesi až po socialistický realismus. Autorka skvěle pracuje s atmosférou doby a jejími proměnami, stejně tak si volí zajímavé charaktery zmítané ve víru dějin i svých vlastních, ne vždy těch nejlepších, rozhodnutí. Celkový styl je mimořádně čtivý a dynamický, s citem pro jazyk i jeho nuance. Jde o originální historický román, v němž autorka mapuje osudy v podstatě úplně obyčejných lidí, jejichž volby často měly větší dopady, než by je vůbec napadlo.

Tímto děkuju nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu můžete koupit zde.