Ivan Filippov - Myš

Hrát si na bohy může mít nedozírné důsledky. Když se v Sovětském svazu rozhodnou, že by bylo záhodno najít způsob, jak udržet generální tajemníky u moci ještě v době, kdy už jsou fakticky po smrti, nikoho by nenapadlo, že o pár desítek let později to může být právě tento výzkum, který dostane Moskvu na pokraj vyhynutí.

Pracujete-li na přísně tajném a potenciálně nebezpečném projektu, měli byste speciálně dbát o bezpečnost. Každá, i ta sebemenší chyba, totiž může být fatální. Je konec června, v Moskvě vládne vpravdě letní horko, školáci si pomalu balí učebnice a chystají se na prázdniny a v přísně utajené laboratoři vypukne požár. To by ještě nemuselo nic znamenat nebýt liknavosti zdejší ostrahy, která se navzdory bezpečnostnímu protokolu rozhodne upřednostnit osobní vztahy. Pak stačí jedna nakažená myš v moskevském metru a na katastrofu je zaděláno.

Virus poupravující lidskou DNA se začne šířit rychlostí blesku a stravovat každého, kdo je mu vystaven. Někteří zemřou hned, jiné však čeká osud mnohem horší. Promění se totiž v zombie bez vlastní vůle poháněné neustálým hladem a touhou po mase. Ideálně lidském mase. I když by se mohlo zdát, že Moskva je odsouzena ke kompletnímu vymření, najdou se i tací, jimž se podařilo nákaze vyhnout. Třeba dva školou povinní bratři, kteří zvládli dorazit domů a zavřít se v bytě ještě předtím, než nastala apokalypsa, mladá policistka cestující spolu s vězněm v antonu nebo začínající herečka přivydělávající si jako chodící reklama v kostýmu obrovské růžové myši. Ti všichni se snaží za každou cenu přežít a v ideálním případě i dostat ven z Moskvy, což však rozhodně nebude snadné.

Autor svůj román skládá ze střípků drobnějších příběhů jednotlivých lidí, jichž se apokalypsa dotýká. Proplétá přitom osudy postav, kterým se podařilo nákaze ubránit, s těmi, kteří tolik štěstí neměli. Vzniká díky tomu vcelku pestrá mozaika zabydlená mnoha víceméně bezvýznamnými hrdiny, jejichž životní osudy však poukazují na to, jak moc si nemoc nevybírá a nehledí na původ nebo vzdělání, zároveň se však utváří vcelku plastický obrázek Moskvy jako na ruské poměry kosmopolitního města s extrémně pestrým složením obyvatel.

Příběh v sobě nese stopy satiry a nemilosrdné kritiky ruského režimu, který stojí u zrodu celé apokalypsy. Jinak se však jedná o vcelku klasickou dystopii, v níž se skupinka lidí snaží přežít v extrémních podmínkách. Text je členěn do mnoha kratších úseků, přičemž autor v zájmu zachování napětí i tempa příběhu záměrně přeskakuje mezi různými skupinami postav a ukazuje moskevské dění z mnoha různých úhlů. Vyprávění je nesmírně čtivé, důraz je kladen zejména na akci, tempo však zůstává vyrovnané, jelikož autorovi se daří vyvažovat scény boje o život s těmi popisujícími pozadí postav. V rámci vyprávění sice najdete i nelogičnosti, případně věci, které by si zasloužily obšírnější vysvětlení, aby začaly dávat smysl, navzdory tomu ovšem není těžké nechat se příběhem strhnout.

Myš je extrémně čtivý dystopický román se společensko-kritickým přesahem. Autorovi se podařilo výborně vykreslit atmosféru hroutící se civilizace, v níž mohou přežít jen nemnozí, přičemž jejich výběr je často pouze otázkou štěstí a náhody, nikoliv schopností či postavení. Příběh je líčen z pohledu několika postav, které všechny svorně bojují o život, jen k tomu každý využívá trochu jiné prostředky. Autor se nezvládl zcela vyvarovat některých nelogičností či nedořečeností, pro pochopení příběhu však nejsou zásadní. Není to román, nad kterým byste měli příliš hloubat, jelikož čím hlouběji se pokusíte zanořit, tím víc vystoupí jeho nedostatky, coby odpočinkové čtení o jedné z mnoha potenciálních verzí apokalypsy však poslouží víc než dobře.

Tímto děkuju nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete koupit tady.