Eric Chacour - Co o tobě vím

Káhira 80. let a osudový vztah, který se hluboce propíše do osudů celé rodiny. Tárik vyrůstá v pohodlí a bohatství, protože jeho otec je lékař a už z pozice svého povolání požívá jistou prestiž. Chlapce se nikdo neptal, co by chtěl vlastně dělat, o jeho osudu bylo rozhodnuto dávno předtím, než z toho mohl mít rozum, protože se očekává, že půjde v jeho šlépějích. Kdyby však otec tušil, k čemu synova lékařská kariéra povede, možná by si to s ní rozmyslel.

Tárikův otec zemře předčasně a je na mladíkovi, aby se ujal jeho praxe i role hlavy rodiny. Ani jedno mu není vyloženě zatěžko. Vedle péče o otcovy pacienty, kteří si mohou dovolit za jeho služby bohatě zaplatit, však jeden den v týdnu věnuje taky chudým nemohoucím, které ošetřuje v podstatě jako charitativní projekt, z nějž mu neplyne žádný zisk. Právě tady se setká s Alím, mladíkem s těžce nemocnou matkou, která si je dobře vědoma toho, co se s ní jednou stane, ale odmítá být na obtíž a především nechce přidělávat starosti synovi. I Tárik dobře ví, že jí nedokáže pomoct, zároveň se však nedovede od jejího domu držet dál. Na Alím je totiž něco, co ho pokouší a láká.

Tárik vždycky žil zcela spořádaným a bezúhonným životem. Věnuje se své praxi, má vynikající vztah s matkou i sestrou, oženil se s dávnou láskou a v manželství jim to klape. Minimálně na první pohled to tak vypadá. Jeho manželka však jako by nedokázala být spokojená, má tendence utíkat neustále někam pryč a Tárika to vede k hledání vlastního štěstí někde jinde. Když je s Alím, nic si neplánuje a nemá žádné zakázané touhy, prostě mu jen chce být nablízku. Mezi nevinným přátelstvím a zrádně nebezpečnými city je však velmi tenká hranice...

Román je rozdělen do tří částí, které postupně popisují život hlavního hrdiny a také život vypravěče. Po celou první polovinu je příběh líčen falešnou du formou, jelikož je vyprávěn primárně ve druhé osobě, ovšem sem tam promluví i sám vypravěč a přejde tím pádem do ich formy. Ta se potom stává primárním nástrojem vyprávění ve druhé části, kdy se však vypravěč k druhé osobě na pravidelné bázi vrací. Až do momentu, kdy se román překlene do své druhé půle navíc čtenář netuší, kdo oním vypravěčem vlastně je a jaký vztah jej váže k hlavnímu hrdinovi. Popis události však velmi přesně reflektuje název, v příběhu se totiž pracuje s informacemi, které má mluvčí a které si, dle svých vlastních slov, mohl i přimyslet či přibájit, pokud mu scházel reálný základ.

Příběh je ve své podstatě velmi banální, autor však používá velmi čistý, ale ne primitivní jazyk, který dovede objektivně popisovat věci, stejně jako obsáhnout hluboké city. Vyprávění je velmi dobře rytmizované, má v sobě poetičnost a jako by se v něm objevovala jistá skrytá výčitka, která si však jen málokdy dovolí proklouznout na povrch. Vypravěč nesoudí, spíše se snaží pochopit, byť to pro něj může být místy velmi těžké. Předkládá otázky, na něž nenachází odpověď, prodlévá ve vlastních snech a touhách a pokouší se dát vlastnímu životu smysl prostřednictvím Tárikova příběhu. Text je napsán s obrovskou citlivostí a velmi vybroušeně, takže každé jednotlivé slovo v něm má své pevně dané místo.

Co o tobě vím je hluboce lidský příběh o různých podobách lásky a jejího hledání. Oba hlavní hrdinové, tedy Tárik i vypravěč, se skrz ni jistým způsobem definují a pokouší se určit, kde přesně v jejich životě vlastně stojí. Autor má velmi vybroušený styl, který si díky silné rytmizovanosti zachovává poetičnost, který je však zároveň syrový v zobrazovaných emocích. Staví své hrdiny na životní křižovatky a ukazuje, jaké drobnosti mohou vést k zásadním životním rozhodnutím. Příběh není komplikovaný ani bohatý na akci, spíše naopak. Je to příběh o hledání cesty k sobě, svazujících emocích i pocitech nedostatečnosti, které mohou vytrysknout napovrch nečekanými způsoby. Příběh, který se do vás dovede zakousnout a hluboce ve vás rezonovat už jen pro své téma i způsob, jakým je vyprávěn.

Tímto děkuju nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde.