Julie Caplinová - Čajovna v Tokiu

Když se vám naskytne možnost vyrazit zadarmo na druhý konec světa, nemůžete ji jenom tak odmítnout. Fiona se živí především jako influencerka a povede se jí zaujmout svými fotkami. A to natolik, že dostane možnost odjet do Japonska, strávit tady dva týdny a nafotit snímky, které následně odprezentuje na výstavě. Zní to jako sen, který se však může snadno proměnit v noční můru.

Fiona nejspíš nikdy nebyla tak daleko a Japonsko ji svým způsobem děsí. Všude je hromada lidí, jen málokdo mluví anglicky a zdejší každodenní realita se velmi liší od té evropské. Dívka se má učit fotit po boku jednoho z nejlepších světových fotografů, jak však záhy po příletu zjistí, dotyčný kvůli úmrtí v rodině odjel z Tokia. Zajistil za sebe sice adekvátní náhradu, ovšem tou je Gabriel Burnett, muž, o kterém Fiona doufala, že už ho nikdy nepotká. Před deseti lety se do něj totiž během fotografického kurzu zamilovala a následně naprosto znemožnila. A i když už je to dlouho, pořád svoje tehdejší jednání nedokáže dostat z hlavy. Jediným štěstím je, že její někdejší lektor si na ni očividně nepamatuje.

Gabe by se mnohem radši věnoval jiným věcem, než dělal chůvu mladé Britce na poznávacím pobytu v Japonsku, takže se své povinnosti snaží okleštit, jak jen to jde. Fiona rozhodně nechce dělat problémy, po pár dnech už toho ale má právě tak dost. Přijela se sem něco naučit, ale to půjde bez pořádného mentora dost těžko. Rodina, u které bydlí, je sice velmi milá a nápomocná, ale o fotografii jí toho moc neřekne. A i když Fiona je obvykle tichá a nepouští se do konfliktů, tentokrát se rozhodne jít proti vlastní přirozenosti a Gaba konfrontovat. Pokud se chce chovat jako idiot, dobře, ale v tom případě se může spolehnout, že od ní se žádné hvězdné recenze nedočká.

Autorka staví svůj příběh podle vcelku osvědčeného mustru, na nějž jsou čtenáři z jejích knih zvyklí. Na začátku jsou dva lidé, kteří se vlivem nešťastných náhod a okolností nebo společné minulosti nemusí, na konci šťastně zamilovaný pár. Mezi tím je čtenáři servírováno spoustu drobných epizod popisujících to, jak si k sobě hledají cestu a zapomínají na minulé spory. Čajovna v Tokiu v tomhle ohledu není nijak výjimečná a pokud máte autorčiny knížky načtené, nemá vás čím překvapit. Budování vztahu mezi hlavními hrdiny je jednou z nosných zápletek, stejně tak hledání hrdinčiny cesty sama k sobě. Fiona totiž bojuje s nízkým sebevědomím a pocity vlastní nedostatečnosti, které se učí překonávat a postupně nabývá pošramocenou sebedůvěru.

Autorka opět, jak je to u této série zvykem, přibližuje krásy a zvyklosti země, do které svůj příběh zasadila. Atmosféru Japonska se jí podařilo zachytit velmi poutavě a s citem pro mentalitu zdejších obyvatel i odlišnosti kultur. Klasicky ukazuje turisticky nejoblíbenější místa, která při návštěvě této ostrovní země prostě nejde vynechat, popisuje zdejší gastronomii založenou na čerstvosti surovin a plnosti jejich chuti a představuje kontrast absolutní moderny i tradičních rituálů a obřadů. Text je čtivý, hodně založený na dialozích a prostor vypravěče je vyhrazen oběma hlavním hrdinům, takže čtenář může proniknout do hlavy jednomu i druhému, byť Fiona ho má přece jenom víc.

Čajovna v Tokiu je další příjemnou cestovatelskou romantikou, v níž je přiblížena naprosto odlišná kultura s respektem k jejím zvláštnostem a specifičnostem. Hlavní hrdinka postupně poznává Japonsko, což jí otevírá cestu sama k sobě, pochopení vlastních pocitů a uvědomění si hodnot, které jsou v životě důležité. Samozřejmě nechybí ani romantická linka, která se naštěstí obejde bez zbytečně vykonstruovaných dramat a působí realisticky a přirozeně, i když samozřejmě trochu sladce. Text je čtivý, má silnou atmosféru a bez větších obtíží vás přenese tisíce kilometrů daleko do míst, kde můžete zapomenout na všední problémy a chvíli prostě jenom tak být.