Představte si počítačovou hru, která působí tak reálně, že by to mohla být realita sama. Mýtina je vysoce realistické herní prostředí, v němž máte jenom omezené množství šancí k dosažení cíle. Každý nový hráč totiž dostane k dispozici dvacet životů, a jakmile o ně přijde, může se rozloučit s šancí na pokračování. Dokupovat si další by totiž znamenalo hazardovat se životem.
Michael zná na Mýtině každý kout, velmi podrobně se seznámil s jejím fungováním a máloco ho dokáže překvapit. Stál v čele jedné z nejmocnějších gild a spolu s ní sbíral další a další úspěchy. Pak se ale všechno příšerně pokazilo. Během akce vedené do přísně utajované lokace došlo k útoku, který stál jednoho z jeho přátel život a ty ostatní duševní zdraví. Michael jako jediný přežil, ale v důsledku pocitu viny se uzavřel do sebe a Mýtinu opustil. I když k tomu došlo tak trochu i pod vlivem administrátorů, kteří se rozhodli zapovědět mu vstup a zakázat mluvit o všem, co se tehdy odehrálo. Michael neměl problém s tím, že už se do hry nevrátí. Aspoň do momentu, než se dozvěděl o nové soutěži.
V rámci Mýtiny se pořádá hon na faraona a ten, komu se jako prvnímu podaří jej porazit, bude mít možnost vyslovit jakékoliv přání, které mu bude splněno. To by mohla být šance, jak pomoci přátelům vrátit jim duševní zdraví. Pokud totiž administrátoři byli ti, kdo je o něj připravili, měli by vědět, jak tuhle situaci zvrátit. Navzdory riziku se proto Michael do hry vrací. Ovšem stane se něco nečekaného. Místo aby se vrátil ke své původní herní postavě, musí si vytvořit úplně novou a začít zase od nuly. To mu sice úplně nehraje do karet, ale na druhou stranu by to mohlo představovat výhodu. Nikdo totiž neví, že je zpátky, což mu dává šanci podívat se na zoubek tomu, co se tehdy vlastně stalo.
Román se řadí do žánru tzv. litRPG, což znamená, že imituje RPG hry, ovšem místo v počítačové podobě je čtenář vidí na papíře. Autor se rozhodl stvořit svět zasazený kamsi do nepříliš vzdálené budoucnosti, kdy má lidstvo za sebou jadernou válku, která vytvořila prostor pro právě tuto počítačovou hru. Zatímco ve většině klasických her totiž hráči prostě jenom sedí v křesle obklopeni nejrůznějšími senzory a s brýlemi na hlavě, tady se stávají fyzickou součástí živého světa. Všechno okolo nich je unikátní kombinací skutečnosti a digitálního kódu, což zvyšuje celkovou realističnost prostředí a umocňuje zážitek ze hry. Vypravěčem je přímo Michael, který čtenáři postupně představuje princip hry, do níž se po dvouleté pauze pokouší znovu proniknout.
Kód Mýtina: Zpátky ve hře má velmi dobrý nápad a zajímavé prostředí, navíc se řadí k žánru, který se v rámci původní české tvorby zas tak často nevyskytuje. Autorovi se povedlo dobře vyvážit příběhovou linku s herním prostředím, díky čemuž je příběh zajímavý a nepostrádá nosnou zápletku. Celkový styl je čtivý, byť nepříliš komplikovaný, a dobře ladí s žánrem. Audiopodoba navíc románu dodává přidanou hodnotu ve způsobu, jakým je namluvena a postprodukčně upravena. Pokud tedy máte rádi žánr litRPG a rádi byste vyzkoušeli i nějaký původní český kousek, tohle by mohla být správná volba.
Žádné komentáře:
Okomentovat