Eva Pospíšilová, Klára Pospíšilová - Klukovina

Pozvat někoho ke stolu v jídelně a zaplatit mu oběd je vlastně šlechetné, no ne? A dohlédnout na to, aby se pořádně najedl, přece taky nezavání zlým úmyslem. Věci však mohou být jiné, než se na první pohled zdají, a vztah mezi Michaelem a Gabrielem je tak o poznání komplikovanější, než by kdokoliv řekl.

Michael je nekorunovaným králem školy a všichni mu zobou z ruky. Vypadá extrémně dobře, je kapitánem fotbalového týmu, zvládá si udržet skvělé známky, může mít kteroukoliv holku, na kterou ukáže... A občas se rád baví tím, že ostatním ze života dělá peklo. Jeho představa o dobré zábavě se totiž může od představy ostatních dost výrazně odlišovat. Vlastně to ani nemyslí zle, vždyť je to přece celé jenom legrace. Moc nehloubá nad tím, že jeho chování může ostatním ubližovat, a to až do chvíle, kdy je konfrontován s realitou, kterou by k sobě nejradši vůbec nepustil.

Gabriel se snaží ve škole prostě jenom nějak přežít. Nechává se Michaelem a jeho partou šikanovat, aniž by se proti tomu ohradil, čím dál víc se však uzavírá do sebe a prostě jenom doufá, že ty čtyři roky uplynou dostatečně rychle. Nemá sice jediného kamaráda, protože nosí nálepku toho trochu divného kluka, který se s nikým nebaví, ale s tím nějak dokáže žít. Nejhorší na světě je totiž naděje. Když mu do života vstoupí právě ona, všechno nabere nečekaný spád a obrátí jeho život o sto osmdesát stupňů. A jako by to nestačilo, najednou se u něj doma zjeví Michael, který by rád všechno napravil a pro Gabrielovo odpuštění je ochoten podstoupit naprosto cokoliv.

Autorky se rozhodly v příběhu otevřít velmi komplikované téma šikany a jejího dopadu na duševní zdraví, zabývají se jí nicméně nejen z pozice oběti, ale také z pohledu šikanátora, který si dopady svého chování nepřipouští a snad ani neuvědomuje. Daří se jim proniknout hluboko do duše dospívajících chlapců hledajících vlastní místo ve světě a ukazují, jak moc jsou naše názory a pocity formovány naším okolím. Vykreslují plastický obrázek pubertální křehkosti neustále svazované nejistotou stran vlastní hodnoty, jelikož oba hlavní hrdinové jako by se bez ustání snažili dostát cizím očekáváním, aniž by se zamysleli nad tím, co vlastně chtějí oni sami. Jejich vzájemný vztah je extrémně komplikovaný a prodělává dlouhý vývoj, v němž mají problém se zorientovat i oni sami, zároveň jim však oběma pomáhá lépe poznat sami sebe a dospět.

Text je psán střídavě z pohledu obou hrdinů. Autorky používají třetí osobu, pro Michaelovy kapitoly potom přítomný čas, pro ty Gabrielovy minulý. Značná pozornost je věnována zachycení pocitů obou chlapců a jejich vnitřního světa včetně chaosu, který mají v hlavách. Vyprávění díky tomu působí velmi autenticky, jelikož postihuje dospívající v celé jejich zranitelnosti a věčné touze po pochopení, zároveň však také ukazuje, že každá mince má dvě strany a každý příběh tolik verzí, kolik lidí ho vypráví. Odhalit celou pravdu je tak takřka nemožné a velmi zjednodušující. Autorkám se daří skvěle pracovat s emocemi a perfektně je popisovat i vyvolávat.

Klukovina je román o nelehkých tématech a komplikovaných vztazích, který bolí číst, navzdory tomu však nezapře jistou lehkost. Nesnaží se problematiku, kterou předkládá, nijak bagatelizovat, nechce ji však ani démonizovat, spíše ji zasazuje do širšího kontextu a nechává na čtenáři, aby se sám rozhodl, jestli a jak chce soudit. Text je napsán velmi čtivě s hlubokým pochopením pro křehkou teenagerovskou duši, takže se umí do čtenáře zakousnout a zcela jej pohltit. Předává i vyvolává syrové emoce a stává se exkurzí do života dospívajících pro všechny, kteří už zapomněli, jak komplikované tohle životní období umí být.

Tímto děkuju nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde.