Jon Echanove - Učedník

Jeden den žijete na ulici a každý moment je pro vás bojem o přežití, v příštím se vaše karta může obrátit a získáte střechu nad hlavou. Miguel řečený Ještěrka patří k pouliční bandě zlodějíčků, která se schovává na dvoře pod schody a snaží se vyžebrat nebo ukrást něco na zub či pár drobných, aby přežila. Je to sice riskantní a nejisté, ale přinejmenším mají jeden druhého a svobodu. Ovšem jen do chvíle, než se věci zkomplikují.

Když jste zloděj, pak je vaším hlavním cílem být pokud možno nenápadný, ale obratný. Každá akce totiž vyvolává reakci a může se velmi snadno stát, že si někdo vašeho počínání všimne a rozhodne se vás potrestat. A zrovna Ještěrka má v tomhle ohledu smůlu. Jejich parta se vlivem vnějších okolností začíná rozpadat a i on sám se dostává do problémů, byť ne vlastní vinou. Jeho přítel totiž okradl někoho, koho neměl, a náhodou při tom byl spatřen vlámským kupcem. Pan Van Bele je ochoten mlčet, má to ale podmínku - jeden z chlapců půjde k němu do služby. A jelikož zlodějíčkovi chybí na ruce několik prstů, jeho novým osobním otrokem se stává Ještěrka.

Hoch má pocit, že si oproti své předchozí situaci značně polepšil, protože má minimálně střechu nad hlavou a jistotu denního přídělu jídla. Může však jít o komfort jenom zdánlivý. Dokud bude pánovi po vůli, bude plnit každý jeho rozkaz a nijak se mu nezprotiví, povede se mu slušně. Běda mu však v momentě, kdy by se rozhodl jakkoliv vzpouzet. Ani nemluvě o tom, že byť nestrádá fyzicky, trpí citově. Jeho nový pán ho bere čistě jako nástroj k dosažení vlastních cílů, takže chlapec si v jeho službách připadá jenom čím dál osamělejší.

Příběh je rozdělen do tří částí, z nichž každá zpracovává jednu etapu života hlavního hrdiny. Není mezi nimi však žádná výraznější časová prodleva, naopak v sebe volně přecházejí, tudíž fakt, že v hrdinově životě dojde ke změně, naznačuje spíše autorovo dělení než text samotný. V mnohém připomíná Učedník bildungsromán, vlastně by se tak dal s klidem označit, jelikož tady pozorujeme cestu hlavního hrdiny, jeho postupné dospívání a fyzický i duševní vývoj. Z chlapce opuštěného rodiči i všemi blízkými, který živoří na ulici, se postupně stává kupecký učeň a potenciální kupec schopný číst, psát, počítat i rozpoznat kvalitu látek pouhým pohledem a pohmatem.

Román se odehrává z větší části ve španělské Seville v 17. století. Trochu paradoxně však autor prostředí příliš nebere do hry a popisuje ho spíše okrajově. Je sice zmíněno, kde se postavy pohybují, konkrétnějším popisům však prostor věnován není a místo děje se tak stává generickým prostředím, které by se mohlo nacházet v podstatě kdekoliv na světě. Navzdory tomu se v románu vyskytují pasáže s velmi silnou atmosférou. Úplně do hloubky se nepracuje ani s postavami a jejich charaktery. Většina z nich je postižena spíše zkratkou a bez hlubšího ponoření do jejich psychologie. To ale připadá na vrub hlavně zvolenému vypravěči. Autor totiž příběh líčí z Ještěrkova pohledu a veškeré události nahlíží výhradně jeho očima. Popisy vnitřního světa jiných postav jsou tak výhradně jeho domněnkami a jistá míra povrchnosti se nabízí. Kombinace těchto faktorů ve výsledku vede k tomu, že román působí místy zdlouhavě a často se zdá, že se v něm vlastně nic neděje. Udržuje si značnou míru čtivosti, zdá se však, jako by klouzal po povrchu a nedaří se mu vzbuzovat hlubší emoce.

Po řemeslné stránce je Učedník solidně napsaným historickým románem, v jehož centru stojí obyčejný dospívající chlapec vystaven všemožným nebezpečenstvím okolního světa. Autor ukazuje španělský kupecký svět 17. století, kvetoucí korupci a úplatkářství, nejrůznější intriky i úhybné manévry. Dělá to však poměrně povrchně, protože coby vypravěče si volí lehce naivního hrdinu slepého k okolnímu dění, který se teprve učí vnímat skutečnou realitu kupeckého řemesla. Román má na mnoha místech dobře vybudovanou atmosféru a dovede vtáhnout, v jiných částech však působí zdlouhavě a nudí. Autor nezapře inspiraci klasickými bildungsromány v čele s Oliverem Twistem a vcelku citlivě zachycuje postupný proces dospívání jedince odkázaného celoživotně pouze na sebe, citově strádajícího a bez ustání proto hledajícího aspoň jeden vlídný úsměv nebo slovo. A vy mu navzdory všemu prostě přejete štěstí.

Tímto děkuju nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete pořídit tady.

Žádné komentáře:

Okomentovat