Historická krása Edinburghu

Málokteré město vás dokáže tak dokonale pohltit svou historickou atmosférou jako Edinburgh. Zdejší ulice skrývají hromadu malebných zákoutí, všechno tady vypadá staře a zdejší obyvatelé si zakládají na tom, aby si město i v 21. století zachovalo svou původní tvář. Přes moderní zástavbu tady tak nenajdete žádné mrakodrapy a i nové budovy se staví v souladu s historickým duchem města. Není těžké nechat se tím tady strhnout. Vlastně je to až překvapivě snadné.

Edinburgh pro mě byl odměnou po předchozím 150km pochodu a chtěla jsem si ho užít trochu relaxačně. Tím spíš, že tady v srpnu už tradičně probíhá divadelní festival Fringe, jehož jsem se jako divadelník tělem i duší hodlala zúčastnit. Ovšem vzhledem k tomu, že jsem to já a i odpočinek pro mě obvykle znamená nějakou aktivitu, i tady jsem toho hromadu nachodila ve snaze poznat město ze všech úhlů. Za čtyři dny se dá pochopitelně zvládnout jenom něco, takže je mi jasné, že se sem budu muset ještě vrátit. A mimořádně se na to těším.

Jak je to v Edinburghu s dopravou

Více než jinde tady platí, že nejlépe si Edinburgh užijete po svých. Počítejte však s tím, že město pěkně prověří vaši fyzičku, jelikož je hodně kopcovité. Osobně jsem neměla pocit, že by to bylo nějak extrémní, jsou ale tací, kteří jsou nutností neustále chodit nahoru a dolu zaskočení. Na vzdálenější místa se dá dostat autobusem, případně tramvají. Ta má jedinou linku spojující letiště s oceánem, v tuto chvíli (tj. v září 2026) je však přerušena a doveze vás pouze z centra (víceméně) na letiště. Příčinou je požár budovy na Princes Street, který výrazně poškodil její statiku, a otřesy způsobené projížděním jakýchkoliv dopravních prostředků by mohly vést až k jejímu zřícení. Než dojde na rekonstrukci, tramvaje se nejspíš na druhou polovinu své trasy nevrátí.

Když tu byla řeč o letišti, dostanete se na něj i z něj pohodlně autobusem, který je v provozu 24 hodin denně. Jednosměrná jízdenka stojí 6,50 libry a cesta trvá něco kolem půl hodiny. Z Prahy se do Edinburghu létá pravidelně několikrát týdně na různých linkách včetně nízkonákladových Ryanair a EasyJet, doletět ale můžete klidně i do Glasgow a odtud se dopravit vlakem. Trvá to jenom 50 minut a stojí kolem 12 liber. Vlakové nádraží navíc najdete hned v centru a můžete se odsud pohodlně dopravit i do dalších koutů Británie.

Ubytování, jídlo a další 

Zásadní informace hned na úvod - Skotsko je drahé a Edinburgh v tom není výjimkou. Spíš naopak. Vzhledem k tomu, že je to velmi turistická destinace, počítejte s tím, že vás pobyt tady bude něco stát. Jste-li sólocestovatel, nejlevnější variantou ubytování je některý ze zdejších hostelů. V době festivalu bývá hodně ubytovacích kapacit vyrezervovaných dopředu, takže si zajistěte bydlení s dostatečným předstihem a rovnou počítejte s vyšší cenou kopírující zvýšenou poptávku.

Já osobně jsem se ubytovala v St. Christopher's přímo v srdci starého města, jehož hlavní devízou je právě lokalita. Ve sdílených pokojích máte v rámci postele k dispozici úložný prostor v koši pod postelí, na který potřebujete vlastní zámek, a pozor, občas se vzpříčí a dostat ho ven je potom oříšek. Postele jsou vybavené závěsy, takže máte soukromí, k dispozici tady je světlo, USB porty i klasické zásuvky (na ty potřebujete adaptér, jelikož jsou logicky britské). Na přespání vám to pohodlně stačí. Hlavní nevýhodou hostelu je, že tu není příliš mnoho prostor pro trávení času mimo pokoj. Můžete zůstat na recepci, kde je několik stolů, případně využít "společenskou místnost" na hlavní budově, v níž je k dispozici mikrovlnka a rychlovarná konvice. Klasická kuchyňka ale schází a lednice je tady tak miniaturní a nacpaná, že moc nemáte šanci do ní něco vměstnat. Pokud tedy plánujete během pobytu ušetřit tím, že si budete sami vařit, tady nemáte kde. Alespoň tu ale v sousedícím baru nabízí snídaně za 5 liber s poměrně slušným výběrem.

Podniků, kde se najíst, jsou ve městě mraky. Chcete-li trochu ušetřit, ideální variantou jsou obchody s potravinami, kupříkladu v Marks & Spencer dost často seženete v rámci akce hlavní chod (což je sendvič, tortilla, salát...), snack (ovoce, sušenky) a pití za šest liber. Prodejny navíc bývají dobře zásobené, takže máte velmi solidní výběr. K dispozici jsou však pochopitelně i další supermarkety, o kavárnách a dalších podnicích nemluvě. Na řadě míst servírují zvýhodněná polední menu, kterých můžete využít, také je lepší jíst mimo hlavní turistické trasy nebo využít street food, protože je to levnější. Zpropitné se běžně započítává jako servisní poplatek přímo k účtu, ale je dobrovolné a pokud obsluhu požádáte, měla by ho z účtu bez potíží odstranit.

Pokud chcete nějaké konkrétní tipy, kam zajít, pak rozhodně doporučuju The Pantry jako perfektní snídaňový spot, kde mají bohatý výběr, výbornou kávu a extrémně milou obsluhu. Pokud máte rádi italskou kuchyni, pak je ideálním podnikem Veeno Edinburgh, kde servírují vynikající italská vína, s jejichž výběrem vám rádi pomohou, i senzační těstoviny. Mým osobním typem jsou zdejší ravioli. A zajděte taky do kavárny v knihkupectví Waterstones, odkud je výhled na hrad (pokud se vám povede ulovit stůl u okna) a kde mají moc dobré dezerty a bohatý výběr.

Co vidět v Edinburghu

Nic si nenalhávejme, Edinburgh je ideální místo zejména pro milovníky historie, můžete si tady však užít i překvapivé množství zeleně. Jedním z vašich cílů by rozhodně mělo být Arthurovo sedlo, které se nachází dost překvapivě skoro v centru města. Najdete ho na konci tzv. Royal Mile spojující hrad s královským palácem a dá se zdolat z několika stran. Pokud to vezmete stejně jako já z jihu, respektive jihozápadu, čeká vás v několika úsecích poměrně strmé stoupání hraničící s horolezectvím (dobře, to trochu přeháním, ale ne zas tak moc). Vrchol vás však na každý pád ohromí výhledem do všech čtyř světových stran a Edinburgh pod sebou budete mít jako na dlani. Vzhledem k tomu, že jde o nejvyšší kopec široko daleko, připravte se nicméně na to, že nahoře to pořádně fouká, takže je lepší mít s sebou mikinu nebo lehkou bundu, chcete-li se na vrcholku chvíli zdržet.

Kousek od úpatí Arthurova sedla se nachází královský palác Holyroodhouse. Jedná se o oficiální sídlo britských monarchů a všeobecně královské rodiny, proto je přístupné pouze v době jejich nepřítomnost. S výjimkou pár červencových dní to však znamená víceméně pořád. Vstup si kupte spíše předem online, ani ne tak kvůli frontám, pravděpodobně nebudete mít problém dostat se dovnitř, ale protože je to levnější. V ceně prohlídky máte i audioprůvodce a v rámci trasy si můžete projít reprezentační prostory, velký kus skotské historie, ruiny někdejšího opatství a část zahrad. V paláci se nachází také obchod se suvenýry a kavárna. Prohlídkový okruh je koncipován zhruba na hodinu, možná něco lehce přes. Záleží, jak moc se budete chtít zdržet a kochat okolím.

Další dominantou města je hrad, v němž jsou uloženy skotské korunovační klenoty. I sem si lístky kupte předem, protože se jedná o asi nejnavštěvovanější památku ve městě a nemuselo by se vám povést sehnat lístky na místě. Minimálně v rámci sezóny je to prakticky nemožné. Osobně jsem se dovnitř právě kvůli vyprodaným lístkům nedostala, ale zas tak moc mi to nevadí, jelikož mám aspoň záminku se sem vrátit.

Jste-li milovníkem muzeí, v Edinburghu jich najdete celou řadu a většinu z nich přístupných zdarma, takže ušetříte. Pokud vás však láká spíš objevování exteriérů a tajuplných zákoutí, čeká jich tu na vás víc než dost. Vyšlápněte si na kopec Calton Hill, který nabízí jedny z nejikoničtějších výhledů na město, projděte se po Victoria Street lemované pestře barevnými obchůdky (které inspirovaly J. K. Rowling k vytvoření Příčné ulice) a nevynechte Dean Village, která patří k nejmalebnějším částem města. Podél říčky odsud navíc můžete dojít až k moři, jsou to nějaké 4 míle. Neopomeňte ani tzv. Royal Mile spojující hrad s královským palácem a dopřejte si potulování jen tak a bez plánu. Dost často totiž zjistíte, že město je plné nádherných zákoutí, na která narazíte spíš náhodou, ale o to víc si je užijete.
Vypravíte-li se do města v srpnu, bude vaše návštěva okořeněna divadelním festivalem, který tady probíhá. Fringe původně vznikl vlastně jako protest proti oficiálnímu festivalu, rozrostl se ale do nebývalých rozměrů a dnes probíhá na desítkách míst po celém městě. Produkce mají často amatérský charakter a jsou převážně komediální, nabídka je ovšem tak pestrá, že si vybere kdokoliv. Lístky na většinu představení seženete do 20 liber, což je na Británii extrémně levné, některé, zejména pouliční, produkce jsou potom ke zhlédnutí zcela zdarma. Město je díky festivalu ještě zalidněnější než obvykle, zároveň však získává úplně jinou a neopakovatelnou atmosféru.

A kam se vydat, až vás Edinburgh omrzí?

Ruku na srdce, šance, že se něco takového skutečně stane, je mizivá. Město toho může nabídnout tolik, že ani nedostanete šanci začít se nudit. Pokud bude hezky, můžete se donekonečna toulat zdejšími uličkami, pokud zaprší, schováte se v některé z četných zdejších kaváren. Na druhou stranu najdete v okolí i spoustu potenciálně zajímavých zastávek, které by byla škoda minout. Z osobní zkušenosti můžu doporučit aspoň jednu - Falkirk. Městečko vzdálené ani ne půl hodiny vlakem, v němž najdete hned dvě zajímavosti.

Falkirk sám o sobě by vám vystačil na celý den, pokud byste chtěli zevrubně prozkoumat i jeho nejbližší okolí a zabrouzdat do historie. Jsou tu totiž pozůstatky z dob římského osídlení, stejně tak nějaké středověké stavby. Nic z toho ale není hlavní zdejší atrakcí. Obě místa, která jsem navštívila, jsou totiž výrazně mladšího data a návštěvníkům se otevřela až v novém tisíciletí. Pokud se rozhodnete navštívit obě a nemáte k dispozici auto, počítejte s docela dlouhou procházkou. Dohromady vám přechody z nádraží k oběma místům a zpět dají skoro dvacet kilometrů. Je to nicméně po rovině, tudíž se moc nenadřete, pohodlné boty si však vezměte i tak.

První zastávkou trochu za městem jsou The Kelpies, sousoší koňských hlav, které se odkazuje k mýtickým vodním bytostem spojeným právě se Skotskem, ale také vzdává hold koňské síle, která výrazně pomohla s budováním zdejšího průmyslu. Sochy byly odhaleny v roce 2013 a tvoří nepřehlédnutelnou dominantu. V jejich blízkosti se nachází návštěvnické centrum s kavárnou a několik stánků s občerstvením. Pokud byste o nich chtěli zjistit něco víc, můžete si zaplatit i komentovanou prohlídku, jejíž součástí je návštěva "interiérů". Dívat se zvenku můžete zcela zdarma.

Zhruba šest kilometrů odsud na úplně opačné straně města se pro změnu nachází technický unikát - Falkirk Wheel, což je lodní výtah, jediný svého druhu na světě. Dobrá zpráva je, že k němu vede cesta podél kanálu přímo od The Kelpies, ta špatná, že aktuálně (tj. v září 2026) probíhá rekonstrukce a kultivace jeho břehů, takže dobrou třetinu trasy budete muset zvládnout po nejrůznějších obchůzkách. Výtah je v provozu od roku 2002 a pro nadšence se tady pořádají i plavby. Během zhruba čtyřiceti minut si tak můžete otestovat, jaké to je nechat se vyzvednout o pětatřicet metrů, a při tom se dozvíte i nějaké zajímavosti o výstavbě. Osobně jsem plavbu nevyzkoušela, protože mi vlastně nepřišla až tak zajímavá. Kolo totiž můžete pozorovat v provozu i ze břehu a je to možná i zajímavější. Součástí areálu je návštěvnické centrum s restaurací a také zábavní areál s minigolfem a dalšími atrakcemi primárně pro děti. Zpátky na nádraží se dostanete podél dalšího kanálu, přičemž cesta je obsypaná ostružinami, kterými si v pozdním létě můžete zpříjemnit den.

Edinburgh je město mnoha tváří, které se vám dovede dostat pod kůži. Ať už milujete historii, muzea a galerie, tradiční hospůdky nebo útulné kavárny, tady si přijdete na své. Navíc se jedná o perfektní základnu pro poznávání dalších částí Skotska. Pro mě se Edinburgh stal životní láskou a už teď vím, že se sem někdy v budoucnu moc ráda vrátím.