Mistra konspiračních thrillerů Dana Browna není třeba dlouze představovat. Ve svém třetím případu se profesor Robert Langdon dostává do křížku pro změnu s americkými dějinami a člověk si začíná říkat, že být symbologem je vlastně životně nebezpečné povolání.
Na jednu stranu by si knížka možná zasloužila víc procent, na druhou stranu třeba ještě míň. Záleží na tom, jak ji budeme vnímat. Dan Brown se do povědomí čtenářů dostal zejména svojí v jistých směrech poněkud kontroverzní knihou Šifra mistra Leonarda. Po jejím vydání se po celém světě vyrojily vzrušené dohady a Brownova popularita stoupla až na tu úroveň, že se každý okamžitě snažil sehnat jeho starší knihy. Není se proto co divit, že nejnovější dílo bylo očekáváno s napětím.
U nás se knížka dostala do prodeje někdy v únoru a okamžitě začala lámat rekordy. Vzpomínám si, že jsem si ji kupovala v den, kdy se začala oficiálně prodávat. Ten den ji v knihkupectví držel v ruce snad každý, kolem koho jsem prošla. Žel bohu, povinnosti mi nedovolily přečíst si ji dříve, tudíž tahle recenze už vlastně není úplně aktuální.
Ztracený symbol nás zavede do prostředí Washingtonu, kde se shodou okolností ocitne i nám již dobře známý symbolog - profesor Robert Langdon. Celá kniha je víceméně záznamem jednoho dne, což je při délce zhruba 500 stran celkem slušný výkon. Děj se potom točí okolo hledání ztraceného symbolu, konkrétně vlastně spíš kolem hledání ztraceného slova.
Jako obvykle, Langdon ke svému úkolu zachránit svět (pochopitelně trochu přeháním) přijde jako slepý k houslím. Svůj byt opustí kvůli příteli žádajícímu o pomoc. Teprve při návštěvě washingtonského Kapitolu zjistí, že tento přítel se ve skutečnosti stal obětí únosu a teď je potřeba ho vysvobodit. Pokud nebude profesor s únoscem spolupracovat, svoji oběť zabije.
Do děje se připlete i elitní americký vědecký mozek - sestra uneseného. Nebyl by to Dan Brown, aby v jeho knize vždy nespolupracovala na vyšetřování krásná žena. Chvíli ovšem trvá, než se s Langdonem vůbec potká. Do té doby uteče tak 150, možná 200 stránek.
Děj se rozjíždí zoufale pomalu, spisovatel si dává až příliš práce s vysvětlováním absolutně zbytečných podrobností. Flashbacky do minulosti spíše obtěžují a na vývoj příběhu nemají v podstatě žádný vliv. Kdyby v knize vůbec nebyly, čtenář o moc nepřijde. První polovinu knihy totiž budete mít pocit, že se děj vůbec nehýbe z místa. Vždycky se něco málo vyřeší a pak následuje nekonečná přestávka s nějakým tím okénkem do minulosti. To je oproti Šifře a Andělům a démonům podstatná změna. Místy se až zdá, že Brown nevěděl, jak na čtenáře nejlépe zapůsobit nebo co vymyslet, a proto tolik nesmyslných odboček.
Pokud překročíte polovinu, příběh se konečně začne hýbat a nabírat to správné tempo. Potom už knihu v podstatě zhltnete a možná vám i bude líto, že už je konec. Zatímco v první půlce je flashback za flashbackem, v té druhé se vyskytují jenom poskrovnu.
Jak už bývá zvykem, vše se nakonec vyřeší, únosce je potrestán a unesený zachráněn. Trochu šokující je konečné odhalení totožnosti únosce. Respektive jeho skutečné totožnosti, protože Ztracený symbol je jiný i v tom, že celou dobu víme, kdo za zločinem stojí.
Celá kniha je plná skrytých symbolů a poselství. Hodně se odkazuje na Bibli, ovšem znovu nepokrytě kritizuje církev a přepisuje církevní výklady Písma svatého. Tím si u mě získala hodně procent. Názory, které Brown vkládá do úst svým hrdinům, jsou mi víc než sympatické, stejně jako čtení mezi řádky v evangeliích.
Příběh nás provede washingtonskými památkami spojenými se zednáři, trochu poodhalí závoj halící zednářské učení, ale ve skutečnosti nám tolik nového neřekne. Spíš sem tam se objeví nějaká zajímavost, která nás překvapí. Třeba číselná mřížka v obraze :).
Ztracený symbol ráda doporučím, stojí za přečtení. I kdyby jen pro ten pocit, že budete mít ucelenou sbírku Dana Browna. Pokud budete mít dostatek trpělivosti a překonáte první polovinu, kdy skutečně většinou nebudete mít neodbytnou potřebu číst dál, čeká vás už jen to lepší. A musím podotknout, že závěr, přesně v Brownově stylu, se mi skutečně líbil.
Žádné komentáře:
Okomentovat