Vlákna myšlenek a vzpomínek splétající se do složité pavučiny příběhu. Na první pohled je kniha vlastně jenom spletí zmatených vyprávění, která zdánlivě nijak nesouvisí a mnohdy ani nemají pořádný smysl. Při hlubším ponoření se do útrob knihy se jedná o nesmírně komplexní příběh, který jako celek výtečně funguje, přestože jeho jednotlivé části samy o sobě ne.
Příběh se odehrává v několika časových rovinách - před, během a po válce. Hlavní dějová osa, na niž se všechno nabaluje, je tvořena anglickým letcem a jeho mladou ošetřovatelkou, kteří přetrvávají v Itálii, v poničené vile kousek od Florencie. Válka v Evropě je u konce, přesto zbývá ještě hodně práce, než svět bude takový, jaký byl před ní.
Příběh pacienta, který má závažné popáleniny na většině těla, a neexistuje šance na jeho vyléčení, je především směsicí zážitků a vzpomínek na dobu před válkou. Na jeho život v Africe, pátrání po ztracených městech během přírodovědných expedic, jeho jedinou k zkáze odsouzenou lásku... Nikdo neví, co je za člověka, snad ani on sám si pořádně neuvědomuje, co se děje s ním a kolem něj. Zázrakem přežil pád letadla. Přežil, protože mohl být užitečný domorodým africkým kmenům. Je odsouzen prožít zbytečný život na lůžku, odsouzen k věčné nečinnosti a životu ve vzpomínkách. Co bylo, je dávno pryč. A žádná budoucnost nečeká.
K anglickému pacientovi a jeho ošetřovatelce se postupně přidají ještě David Caravaggio, který většinu života strávil jako zloděj, což se mu později stalo osudným, a mladý ženista indického původu Kip. Každý z nich vnáší do příběhu kus sebe svými zážitky a svými vzpomínkami. Ve vile pobývají čtyři lidé, kteří by se mimo válku zřejmě nikdy nestřetli a jejichž osobní příběhy tvoří jeden veliký, komplikovaný spletenec. Každý z nich je jiný a jde za jinými cíli, ale všichni touží přežít. A vykročit do nového světa, v němž už nebudou války a utrpení. Boje zasáhly do osudů jich všech. Přestože každého ovlivnili jinak.
Těžko se dá mluvit o hlavní a vedlejší postavě, příběh totiž není založen na vyprávění jedné nebo druhé. Jako celek může fungovat teprve tehdy, když vyprávějí všechny. Čtyři neznámí lidé, kteří se potkali během války a po ní se zase rozejdou. Čtyři lidé, jejichž osudy se nakrátko spojily, aby se vzápětí každý vydali jinam.
V italské vile společně žijí kanadská ošetřovatelka Hana, kterou válka připravila o otce i bezstarostnost dospívání a raného mládí. Opustila domov prakticky jako dítě a kvůli okolnostem byla donucena předčasně dospět. Její "strýček" David Caravaggio, kterého zná z předchozího života v Torontu, je člověkem vychytralým, cílevědomým, s rychlýma rukama neváhajícíma hrábnout do cizí kapsy. Během války se ukáže jako úspěšný špeh, přesto je nakonec nacistickým režimem navěky poznamenán. Indický ženista Kip, který i přes varování svého otce vstoupí do služby k Angličanům a denně hazarduje se svým životem při deaktivaci bomb, prožívá život plný vzestupů i pádu. Pohybuje se jako na houpačce a válka nakonec zasadí tvrdou ránu jeho životním jistotám. A pak je tady anglický pacient. Ten záhadný popálený letec, o němž nikdo neví, odkud se vlastně vzal, kdo je, nebo co prožil. Vypráví poutavé příběhy o životě na poušti před i během války a nepřímo tak odhaluje svou identitu. Přesto, ať jeho jméno zní jakkoliv, zůstává tím záhadným člověkem s Herodotovými Dějinami pod paží.
Ani jednu z postav nemůžeme s klidem nazvat hlavní. Mimoto vlastně ani nevystupují v příběhu samy. Jejich vlastní, osobní příběhy, jsou dotvářeny desítkami jiných, ač méně významných lidí. Stačí však, aby vypadl jeden jediný z těchto nevýznamných mravenečků a příběh se sesype.
Celá kniha je napsána dost zvláště. Střídá ich a er formu, přítomný a minulý čas. Celým svým jazykovým vyzněním se mnohem více než románu podobá filozofickému spisu. Je plná metafor, symbolických odkazů i jazykových hříček. Je psána tak, že dokáže člověka vtáhnout do jiného světa. Do světa, kde ideály mohou přežívat, přestože lidé si připadají ztracení. A i přes zvláštnost vyjadřování je nesmírně čtivá, emotivní a lehce sentimentální.
Je toho mnoho, co by mohlo být k Anglickému pacientovi řečeno, ale málo z toho dokáží vyjádřit slova. Je to jedna z těch knih, které si musíte sami prožít. Možná nejde o úplně relaxační četbu, kniha je napsána spíš v duchu, který vás přiměje k úvahám o tom, co je v životě vlastně důležité. Přesto je to román, který se vyplatí si přečíst.
Žádné komentáře:
Okomentovat