Aneb za Křišťály potřetí. Naši hrdinové už získali dva a ten třetí na ně čeká. Ale rozhodně nebude žádný med ho získat, zvláště když jeho ochráncem je samotný Pán ohně a ten, podle všeho, není právě příznivě naladěn. Ale ponechme to stranou. Neilin se svými vždy geniálně promyšlenými plány si prostě musí poradit.
Víceméně od prvních stránek třetího dílu se ocitáme uprostřed děje a nemáme moc šancí si vydechnout. A přestože to může znít poněkud nadneseně, vlastně si neoddychneme vůbec. V knize není snad ani jedna kapitola, během níž by čtenář mohl takzvaně nabrat dech a zrekapitulovat si, co se právě seběhlo. Když je totiž jedno nebezpečí zažehnáno, objeví se okamžitě jiné, obvykle mnohem nebezpečnější.
Naši hrdinové bojují tak často, že z toho musí být naprosto vyčerpaní, ale přesto jim síly nedochází. Zvláště pak Neilin je neustále plná energie. Nejdřív udělá ze smečky vlků málem mazlivé pejsky a vzápětí už vysílá kouzla na všechny strany při každé vhodné příležitosti. Člověk si říká, proč se vůbec vláčí s mečem.
A protože naše hrdinka neustále plánuje, jak získat všechny Křišťály a porazit tak veškeré zlo, je odhodlána vrhnout se našemu zloduchovi rovnou pod nos. Při promýšlení všech možností bohužel neuvažuje nad tím, že některá přání se nám vyplní víc doslova, než by nám bylo milé.
Neilinina sestra Leja se mezitím stačí zase dostat do problémů - není se co divit, její počínání v minulém díle tomu nasvědčovalo - a nakonec skončí až v prasečím chlívku. Neptejte se mě, jak se tam dostala, zajímavější je, že čuníkovi brzy přijdou dělat společnost i všichni naši hrdinové s Neilin v čele. Sestry se tak po dlouhé době opět setkávají a v dalším putování už pokračují společně.
A copak se děje v království lidí? Správně, zuří válka. Ale radujme se, město ještě pořád nepadlo. I když situace je natolik zoufalá, že meče berou do rukou i úplní nebojovníci. A když dojde k něčemu takovému, ti, kteří se zbraní ohánět umí, tak musí bránit nejen sebe, ale i je. Ať žije racionální uvažování! Bitva se pro lidi vůbec nevyvíjí dobře, obrovská přesila tupých nestvůr sice přemýšlet neumí, ale zato umí rozdávat rány na všechny strany a pak v klídku hodovat na obětech, jako by se vůbec neválčilo. Ale neklesejme na mysli. Pomoc přichází z nebes na poslední chvíli. Doslova.
Během velkého finále se Neilin podaří proměnit obávaného krvežiznivého draka v mírumilovného domácího mazlíčka, zachránit město před zkázou a ještě se rozhodnout, kam dál s vlastním životem. Její rozhodnutí je výjimečně naprosto pochopitelné a troufám si říct i rozumné. I když záleží na úhlu pohledu.
Ve třetím díle se charaktery hlavních hrdinů o něco víc rozvinou a prohloubí. Charakterově zajímavější se začíná jevit zvláště lidsky král Edrian. Pokud jde o Neilin, pomineme-li její občasné supermanské sklony, konečně začíná jednat jako člověk z masa a kostí, kterého ovládají víc emoce než rozum. Bravo, jen tak dál. Krom toho se na pozadí začíná rýsovat další milostný románek, který už sám o sobě, je nesmírně zajímavý a já mu držím palce. O něco méně nadšená jsem z převlékání kabátů některých hrdinů, i když u jednoho je to změna vítanější.
Celkově pro mě třetí díl vychází dobře. Přestože by se našlo spoustu věcí k vytýkání, například zběsile nasazené tempo, děj plyne víceméně vymezeným směrem a příliš neklopýtá. Drží se tempa druhého dílu a jenom kvůli přehnanému počtu nesmyslně mrtvých si nezaslouží vyšší hodnocení. Teď už zbývá jenom čekat, co nám přinese finálový čtvrtý díl.
Žádné komentáře:
Okomentovat