Třetí pokračování Percyho Jacksona a moje hodnocení s každým dalším dílem narůstá. Noříme se totiž stále hlouběji do řecké mytologie a dostáváme se k pověstem a bájným tvorům, které běžný čtenář vůbec nezná. Čímž příběh jenom získává.
Naši oblíbení hrdinové se opět dostávají do potíží, i když o život jim už dávno neusiluje Olymp, ale podsvětí. A vlastně ještě něco mnohem horšího než netvoři Hádovy říše. Všechno začíná ve chvíli, kdy jsou nalezeni dva noví polokrevní a Percy se je snaží transportovat do tábora, aby byli v bezpečí. Bohužel, na scéně se zničehonic objeví záhadné monstrum a nebýt včasného zásahu bohů, s našimi hrdiny by to vypadalo špatně. I tak však Percy v boji ztrácí svoji nejlepší přítelkyni, možná i o malinko víc. :)
Aby toho nebylo málo, na záhadnou výpravu se vydá i bohyně Artemis, která Percyho zachránila, a věci se začnou zamotávat. Bohyně zmizí beze stopy, její družina - lovkyně (jejichž běžným úborem je kožená bunda a džíny) - pochopitelně nedají jinak, než že ji půjdou hledat. Je sestavena záchranná výprava, z účastí na níž je Percy bez milosti vyškrtnut z jediného hloupého důvodu, že je muž. Jenže nebyl by to on, aby si někde nenašel skulinku.
Našeho poloboha trápí zlé sny, spíše noční můry, které však přesně zobrazují, co se zrovna děje s jeho kamarádkou. A svým způsobem i s bohyní. A s nepřítelem, abychom byli úplně přesní. Není se tedy moc co divit, že Percy uteče z tábora, kde je v bezpečí a pod ochranou, a vydá se po stopách přítelkyně na vlastní pěst.
Ruka prozřetelnosti tomu chce, aby se během putování připojil k oficiální výpravě a dál pokračoval s ní. A že z toho budou jenom nepříjemnosti je nabíledni. Naše přátele pronásledují na každém kroku bandy nestvůr, občas se do potíží dostanou vlastní hloupostí a marně se zapeklitý uzel snaží rozšmodrchat.
Během příběhu zabrousíme do báje o Heraklovi, dozvíme se, kdo je to Atlas a jak chytře se zbavil svého obtížného břemene, i jak mu k němu naši zachránci opět rádi dopomohou. K tomu se prolétneme na Pegasovi a zastřílíme si bojovým letadlem jako v pravém akčním trháku. Zní to jako spletenina všeho možného, ale konečný výsledek překvapivě dobře funguje. A nějakou tu nelogičnost rádi odpustíme, protože jsme přeci ve světě bohů.
Kniha je opět sepsaná živým jazykem a i přes vážnost tématu není nouze o vtipné scény. Mytologie podaná tak hravou formou musí být zapamatovatelná každému. A když už jsme u toho, bohyně Afrodita přece tolik miluje mladou lovestory :D
Žádné komentáře:
Okomentovat