Napínavý román, kde nic není takové, jak se na první pohled jeví. Tak trochu detektivka, tak trochu sci-fi a nad tím vším plíživá otázka - A co když je to pravda?
Začne to zdánlivě nevinně. Do domu policejního inspektora z divočiny přijde Francouzka s šokující zprávou - její snoubenec byl zabit neznámým tvorem a ona sama je už několik dnů na cestě pouští. Její špatná angličtina a celkový šok jí však zrovna nepřidávají na důvěryhodnosti. To, co popisuje, je totiž příliš neskutečné, než aby to bylo reálné. Přesto začíná policejní vyšetřování. Vražda je přeci vražda. A nezůstane u jediné.
Léto je obvykle sezónou, v níž se toho moc neděje, což vede ke snížení nákladů novin. Pokud se nebude prodávat, redakce a všichni zaměstnanci budou mít problémy. A protože skutečnost je jenom neskonale nudná směsice receptů domácích hospodyněk a hlášení o žralocích, je potřeba přijít s nějakou senzací. Pokud možno takovou, co zvedne ze židle i toho největšího skeptika. A protože v Austrálii je prakticky veškerá civilizace soustředěna na pobřeží, je výskyt prazvláštního monstra situován do vnitrozemí, kam zavítá obvykle jen noha dobrodruha.
Policie bezvýsledně pátrá po vrahovi, podezřelým je úplně každý. Hlavním cílem šéfa vyšetřování je případ uzavřít, bez ohledu na následky, které to může mít pro všechny zúčastněné. Až fanaticky se žene za každou drobnou nejasností či nepřesností, které by mohly naznačit, že něčí alibi vykazuje mezery. Psychický tlak narůstá, teplé australské léto rozhodně nevypadá jako čas dovolených.
A aby toho nebylo málo, několik lidí přímo v australské buši bojuje o svůj život. Je v rukách osudu, jak tento jejich zápas s neznámým vrahem dopadne. Vyjdou z něj vítězně nebo prohrají? A kdo je vlastně oním podivným stvořením, které loví neopatrné turisty nebo zvědavé cizince? Příběh spěje k překvapivému závěru ve velmi svižném tempu, napětí se stupňuje a čtenář zadržuje dech. Jak to celé vlastně dopadne?
Všechny postavy jsou vykresleny dosti povrchně, autorka se s žádnou z nich nezabývá příliš do hloubky. Pro pochopení příběhu to koneckonců ani není potřeba. Veškeré chování a jednání je logicky odůvodněno, občas se objeví hlubší motivace. Ovšem kdyby o každém z hrdinů mělo být napsáno vše, musela by být kniha minimálně dvakrát tak tlustá.
V knize se vyskytují postavy napříč věkovými skupinami a povoláními. Setkáme se s policejním komisařem krátce před penzí a jeho synem, nadšeným hledačem zlata a drahých kamenů s poněkud svéráznou a velmi originální francouzskou manželkou, mladým párem na líbánkách, cyklisty, policisty, novináři, domorodci... Ti všichni vykreslují základní linii a udávají příběhu tempo. Nejsou hluboce propracování, zároveň však nejsou ani takříkajíc "ploší". A co víc, všichni jsou uvěřitelní.
Krátké věty, svižné tempo, spousta přímé řeči a proti tomu celé odstavce popisů, úvah o životě a nádheře australské krajiny. Autorka s textem pracuje tak, aby mu dodala správné tempo. Kde je potřeba zrychlit, přidá přímou řeč, pokud se chce zastavit, zařadí popis západu slunce. Píše jasně, nesklouzává ke zbytečným klišé. Naštěstí. Navíc jazyk přizpůsobuje i konkrétní situaci a především postavám, z jejichž pohledu je příběh v daný okamžik vyprávěn. Občas se objeví i nějaká ta jazyková hříčka pro zlehčení situace nebo pobavení.
X Terra Incognita je rozhodně vynikajícím thrillerem s prvky detektivního žánru, který si udržuje tempo a napětí od první do poslední strany. Osobně mě trochu zklamal závěr, asi jsem čekala něco víc, možná větší překvapení. Předpokládané vyvrcholení se mi totiž podařilo odhadnout už v polovině knihy a pak jsem jen sledovala, zda se mé domněnky potvrdí. Stalo se. Především za to strhávám nějaké to procento, jinak se však jedná o vynikající oddychovou četbu, u které není třeba moc přemýšlet. A možná vás X Terra Incognita inspiruje i k návštěvě Austrálie. Třeba někdy ve vzdálené budoucnosti. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat