Příliš krásná na to, aby mohla být nemilovaná, příliš přelétavá, aby mohla být věrná... to a mnohem víc je Manon Lescautová. Dívka, kterou bychom mohli dnešním jazykem nazvat zlatokopkou. Miluje všechno, co zavání láskou a luxusem. Vrhá se mužům do náručí, věnuje jim svou přízeň, ale na oplátku čeká, že ji zahrnou dary a penězi. Je totiž náročná ve svých zábavách, oblékání, zdobení... prostě ve všem, co si může připsat k dobru.
Des Grieux není bohatý ani vlivný. Je to chudý maltézský rytíř, jehož rodina vydržuje na studiích a tato jejich podpora je podmíněná mladíkovými úspěchy na poli církve. Zdá se, že jeho otec už nemůže být na svého syna pyšnější. Des Grieux je zapálený student, kterému se církevní kariéra nijak nepříčí. Ovšem potom se na dvoře hostince objeví kočár, z nějž vystoupí ta nejúžasnější bytost na světě...
Des Grieux se do rozkošné Manon zamiluje ve chvíli, kdy ji poprvé spatří. A Manon je na tom stejně. Nebo to alespoň úspěšně předstírá. Mladý rytíř se totiž výborně hodí k jejím plánům. Rodiče ji posílají do kláštera, což je to poslední místo, kde by si se svými "nymfomanickými" sklony přála skončit. Mezi jeptiškami je totiž minimální šance spatřit muže, natož ho přimět k jakýmkoliv jiným aktivitám...
Protože Manon do kláštera nechce a des Grieux je ochoten ji pomoci, utečou spolu do Paříže. Mezi smetánkou oba dva vedou velmi nákladný život, především pak Manon si není ochotná odpustit žádné povyražení. A mladý rytíř je zamilován tak zoufale, že své milence splní, co jí na očích vidí. I kdyby kvůli tomu měl překročit zákon. A přesto všechno se ukáže, že to nestačí...
Manon Lesacaut je relativně krátký příběh, který autor původně zařadil do čehosi jako svých pamětí, kvůli přílišné odlišnosti od původního námětu však byl nakonec uveden samostatně a získal si jak vlnu obdivu, tak vlnu kritiky. Příběh slepé lásky, která je až absurdní, žárlivosti, která může být zničující, úskoků, které dokážou zlikvidovat lidské osudy... Ve skutečnosti je to hodně smutná pohádka, která bohužel nemá šťastný konec.
Manon Lescautová patří ke klasikám francouzské literatury, do dneška zůstává čtená, stala se inspirací pro jiné umělce. Přesto je příběh nesmírně tragický a svým způsobem nadčasový. Příběh, který je základem francouzské tradice přelétavých hrdinek, které se chovají absolutně nelogicky, ale muži jim to celkem ochotně odpouštějí. A snad právě proto je milují ještě víc. Je vidět, že naše mentalita je přeci jen hodně odlišná...
Žádné komentáře:
Okomentovat