Emily je téměř třicetiletá Američanka, která vede v New Yorku malé rodinné knihkupectví a volný čas tráví nad knížkami. Autorkou číslo jedna je pro ni Jane Austenová a především její román Pýcha a předsudek. Touží potkat svého "pana Darcyho", a proto randí jako o život. Muži, s nimiž chodí na schůzky, však mají do romantického hrdiny daleko. Obvykle to ani nejsou gentlemani, ale nabubřelí burani snažící se svou partnerku rychle dostat do postele.
Po další z mnoha nevydařených schůzek se Emily rozhodne na muže zanevřít. Je krátce před Vánoci, v knihkupectví je zrovna největší nával. A jedna zákaznice, záměrně nebo náhodou, nechá na pultu letáček cestovní agentury pořádající zájezdy po stopách Jane Austenové. A Emily neváhá ani okamžik. Namísto lovu na muže v Mexiku vyráží do staré dobré Evropy, aby na britských ostrovech nalezla inspiraci své oblíbené autorky a možná i vysněného pana Darcyho...
Přiznejme si to - každá žena je v duši romantička a touží po perfektním partnerovi, který ji bude hýčkat, obletovat a neustále jí dokazovat, jak moc ji miluje. A z jakéhosi těžko pochopitelného důvodu je pro řadu žen už nějakých dvě stě let prototypem ideálního muže pan Darcy. Co je na něm tak fascinuje, proč by si rády vyšly na schůzku právě s ním? Zjistit to, je úkol pro Spika Hargreavese, investigativního žurnalistu pověřeného sepsáním článku o tomto idolu ženských srdcí.
Brzy se ukáže, že věkový průměr zájezdu je 70+ let. Emily je jednoznačně nejmladší, druhým účastníkem v produktivním věku je již zmíněný novinář Spike. Který je naši milé knihkupkyni, jak taky jinak, silně nesympatický. A když se navíc během návštěvy domu, v němž Jane Austenová trávila část svého života, setká se skutečným panem Darcym, o románku s nikým opravdovým nemůže být ani řeč.
Já a pan Darcy je v podstatě okopírovaná Pýcha a předsudek převedená do moderních kulis. V podstatě od začátku knihy je čtenáři jasné, co se bude dít a jak bude příběh pokračovat. Některé scény jsou jako vystřižené přes kopírák, postavy si dokonce čas od času půjčí i repliku z původního románu. O inspiraci tedy nemůže být řeč. Tohle je jednoduše plagiátorství, jen lehce pozměněné.
Aby se neřeklo, že autorka postrádá jakoukoliv vlastní invenci, jsou do knihy zařazeny některé vedlejší dějové linky a postavy, není však pochyb o tom, že hrají pouze okrajovou roli. Některé z nich jsou bohužel mírně přitažené na vlasy a jen těžko uvěřitelné. Především proto, že román je zasazen do realistických kulis a nemá jít o žádnou fantastiku.
Emily, jakožto hlavní hrdinka, mi byla asi tak devadesát procent knihy nesympatická. Její poznámky, moralizování, přesvědčení o vlastní pravdě, její chování... nic z toho mě nedokázalo přesvědčit, že se jedná o zralou ženu, které už klepe na krk třicítka. Naopak. Chová se jako uražené dítě, kterému někdo vzal oblíbenou hračku, chvíli nato jako praštěná puberťačka, jíž zmítají hormony. Žádné racionální důvody, jimiž by se toto chování dalo vysvětlit, neexistují.
Spike na rozdíl od toho je postava poměrně zajímavá, s uvěřitelným charakterem a celkem příjemným vystupováním. Je sice naprosto jasné, jakou roli v příběhu hraje, přesto si nemůžu pomoct a je mi sympatický. Především díky tomu, že na rozdíl od Emily má v hlavě nepochybně mozek. I když občas ovlivněný city.
Nemohu autorce upřít jistý vyprávěcí talent, píše čtivě, příběh příjemně plyne. Přesto mě nepřesvědčila o tom, že je schopná přijít s originálním nápadem. Nejsem proti moderním adaptacím slavné klasiky, chce to však víc než jen kopírovat. Já a pan Darcy je průměrem, který si nejspíš oblíbí milovníci červené knihovny, milovníci Jane Austenové však nejspíš zůstanou skeptičtí.
Žádné komentáře:
Okomentovat