O nacismu už toho bylo napsáno hodně, stejně tak o holocaustu. Přestože od konce války uplynulo už více než sedmdesát let, téma lidského utrpení zůstává stále živé a rezonuje v nás. A nejvíce v těch, kteří válečné bezpráví zažili na vlastní kůži, či v těch, jejichž rodiče museli peklu zvanému koncentrační tábor čelit. Art Spiegelman se rozhodl využít osudu svého otce, aby jej přetvořil v komiksovou alegorii.
Vladek Spiegelman je polský Žid, jemuž se před válkou vede poměrně dobře. Úspěšně podniká, má manželku, kterou miluje a malého, slibně se rozvíjejícího synka. Do osudu rodiny však zasáhne katastrofa v podobě druhé světové války, která přijde jako blesk z čistého nebe. Všichni sice s obavami sledují vzrůstající Hitlerovu moc a jeho expanzivní choutky, nikdo však nevěří, že by se to mohlo týkat i jich. Dokud německá armáda nevtrhne do Polska.
Polští Židé jsou najednou ze všech stran obklopení nepřáteli, protože na jedné straně stojí Hitler se svou touhou sprovodit ze světa celou jejich podřadnou rasu, na druhé pak Poláci se silně antisemitskými postoji. V takovýchto podmínkách je každodenní existence pouhým bojem o přežití. Sehnat jídlo nebo najít bezpečný úkryt je věc takřka nemožná. A to stále ještě nedošlo na ty nejhorší hrůzy.
Komiks vyšel původně ve dvou dílech. Ten první zaznamenává osudy Vladka Spiegelmana před válkou a v její první části, kdy se byl nucen skrývat, ale přesto byl na svobodě, druhý potom popisuje dění v koncentračním táboře a v krátkosti také život po válce. Popis historie je však pouze jednou linií vyprávění. Na druhé straně stojí Vladkův syn a autor komiksu, který otce zpovídá během krátkých návštěv a prostřednictvím jeho vyprávění se snaží udělat si obrázek o osudech jejich rodiny a zároveň zlepšit jejich vzájemný vztah. Vladek je totiž nerudný, problémový stařec, s nímž vyjít je téměř nadlidský úkol. A Art už víceméně vzdal své pokusy nějak se k němu přiblížit. Jejich setkání se vzpomínkami jsou posledním pokusem nastolit mezi nimi křehký mír a soulad.
Stejně jako kdysi Orwell ve své slavné Farmě zvířat používá i Spiegelman zvířecí metaforu. Na jeho obrázcích nevystupují lidé, ale zvířata zastupující rozmanité národy. V hlavní úloze stojí myši představující Židy, odtud ostatně název celého díla, Němci jsou znázorněni jako kočky, Poláci coby prasata, Američané jako psi. Všechny obrázky jsou černobílé a svým kresebným stylem jednoduché. Vše je vyvedeno pouze v základních obrysech a prostých liniích. Pro odvyprávění tragického válečného příběhu ostatně není zapotřebí přílišné sofistikovanosti, ta by v tomto případě pouze rušila.
Maus je neotřelým způsobem, jak přiblížit mladší generaci válku a její hrůzy, které si ani nedovedou představit. Díky obrázkům je kniha přístupná široké veřejnosti, pro niž je zajímavá třeba i svým alegorickým pojetím. Jedná se o příběh lidského utrpení a síly přežít, stejně jako o příběh dvou lidí, kteří by se rádi navzájem pochopili, ale něco jim v tom brání.
Žádné komentáře:
Okomentovat