Možná někteří z vás zaznamenali, že na bux.cz probíhala v měsíci březnu soutěž k příležitosti krásného životního jubilea slovenské spisovatelky Táni Keleové-Vasilkové. A protože u dámy se věk neprozrazuje, nechám si konkrétní číslo pro sebe. Koneckonců... strýček Google ví všechno a určitě vám toho o Táně rád spoustu prozradí ;)
Při brouzdání na internetu během jedné extra nudné přednášky o starověku jsem na tuhle soutěž čirou náhodou narazila. A řekla jsem si, proč to nezkusit? Jsem totiž člověk od přírody soutěživý, takže bych to snad ani nebyla já, abych do toho nešla. A to jsem ještě netušila, jaké překvapení na mě nakonec čeká...
Abych se přiznala, od Táni jsem zatím nic nečetla. Což je docela ostuda, vzhledem k tomu, že slovenských autorů u nás dvakrát moc nevychází. Ale nebojte se. Mám v plánu svůj prohřešek napravit a na nočním stolku už na mě čeká novinka Lék na smutek z Tánina pera. Teď už jen najít dost volného času. Přeci jenom, se zkouškovým na krku se stíhá poměrně těžko. Ale to už odbíhám. Vraťme se radši k už několikrát zmiňované soutěži.
Tentokrát to nebylo žádné jednoduché tipování, ale poměrně složité otázky. Najít všechny odpovědi dalo celkem práci. Ale nakonec se mi to povedlo a vítězoslavně jsem stiskla Odeslat. Moc často nevyhrávám, takže jsem nepočítala s tím, že by se to tentokrát změnilo. Jenže jsem se pletla. V mé e-mailové schránce totiž přistál e-mail, v němž mi oznámili, že jsem vyhrála večeři s Táňou, která se konala 3. dubna v restauraci Brasileiro ve Slovanském domě. Upřímně doznávám - byla jsem v šoku. Ale tak nějak příjemném, na večeři jsem se těšila a rozhodně nebyla zklamaná. :)
Ještě než proberu samotnou večeři, respektive lidi, kteří se jí zúčastnili, měla bych možná trochu přiblížit samotnou restauraci. Brasileiro je podnik založený na principu sněz, co můžeš. To v principu znamená, že zaplatíte určitou částku a za tu pak můžete libovolně konzumovat, co jen váš žaludek zvládne. K dispozici je ohromné množství předkrmů - především různé lehčí saláty, brazilské speciality nebo třeba módní sushi. Zlatým hřebem večera však je hlavní chod, a to především způsob jeho servírování. Kolem stolů se totiž obratně pohybují číšníci, respektive kuchaři s "meči" v rukou. Těmi se vás však nechystají nabodnout. Místo ulovené kořisti totiž zabírá pečené maso. A servíruje se toho vážně hodně. K dispozici jsou lehčí pokrmy jako kuře nebo ryby a mořské plody, nabízejí se i vnitřnosti jako játra a srdíčka nebo grilovaný sýr, nejvíc je však hovězího. V jednom kuse kolem vás pendlují buvolí části, jako je břišní sval, hrudní sval, zádový sval a jakýkoliv další sval, který si dovedete představit. Většina z toho sice nezní moc lákavě, ale nenechte se zastrašit částí těla, z níž maso pochází. Chutná totiž výborně. Jako přílohu si můžete dát typicky brazilské pečivo, domácí bramborové hranolky, rýži se zelenými fazolkami nebo třeba smažený banán. A jednoznačnou sladkou tečkou je potom grilovaný ananas. Pokud máte tohle ovoce rádi, v grilované verzi vám bude chutnat dvojnásob. 
A teď, když jsem dostatečně podráždila vaše chuťové buňky, je načase přejít k osazenstvu stolu. Řekněme to na rovinu - byl to babinec. Dohromady se nás sešlo něco kolem deseti. Hvězdou večera byla pochopitelně Táňa. Sama o sobě sice neustále tvrdila, že je velmi uzavřená a hlídá si soukromí, jak její redaktorka, tak ona sama nás však přesvědčily o opaku. Táňa je nesmírně veselý a otevřený člověk. Dokáže rozproudit zábavu a nás celou dobu bavila historkami ze svého života. Třeba o tom, jak se seznámila s manželem, nebo o tom, jak si pořídili psa. Jenom žádnou radu, jak správně psát, jsme z Táni nevymámily. Prý výrobní tajemství.
Celý večer jsem si ohromně užila. Seznámila jsem se s řadou skvělých lidí, trochu víc z blízka přičichla k něčemu, co nadevšechno zbožňuju, tedy psaní a knížkám, a báječně se pobavila. Navíc jsem si domů kromě zážitku odnesla i Táninu knížku s vlastnoručním jmenováním. A jak už jsem psala, čeká na mém nočním stolku, až na ni přijde řada. Tak snad vyřídím povinnou četbu co nejdřív. :)
Musím říct, že jsem vážně ráda za příležitost, kterou jsem díky výhře dostala. Je úžasné setkat se s někým, kdo si splnil svůj sen a vlastně si ho pořád plní. Je to úžasný důkaz toho, že v tomhle světě je možné všechno. Jen stačí trochu chtít. A mít horu štěstí. Doufám, že se mi taky jednou podaří najít svou knížku na pultech knihkupectví. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat