Závěrečné díly to mají často složité. Můžou totiž vyzvednout průměrnou sérii nebo naopak naprosto pohřbít předcházející díly. Proto se občas trochu bojím, aby mě závěrečná část nezklamala. O zklamání ale rozhodně nemůže být řeč v této knize. Celá série kvalitou stoupala a třetí díl byl výborným zakončením celé trilogie.
Jak už vyplývá z anotace, Amy a Syn přistanou ve vytouženém domově. Jenže je to skutečně domov? Lidé z lodi strávili celý svůj život mezi čtyřmi stěnami a najednou jsou vyhnáni do naprosto neznámého prostředí. Do země, která k nim není nikterak vlídná. Do země, která je obývána zvířaty, kteří neváhají vetřelcům ublížit. Jsou ale podivná zvířata jedinými nepřáteli, před kterými bychom se měli mít na pozoru?
Kolem mě se sice hemží desítky lidí a mnoho z nich se dívá na oblohu nebo se krčí u modulu a čekají, jestli zase nepřiletí ta příšera a neodnese je, ale já si nevšímám ničeho jiného než Syna, který mě drží za ruku, a světa, co se rozprostírá před námi.A já vím, že to, co jsem řekla tátovi, byla pravda: Pojďme ten svět okusit a udělejme, co bude potřeba, abychom ho přetvořili v domov.
V knize vrcholí milostný vztah mezi Amy a Synem. Ale je to skutečně láska? Může tento cit vzniknout, když nemáme na výběr? Zamilovala by se Amy do Syna, kdyby ho potkala v normálním světě? A proto přichází na scénu Chris. Mladý, pohledný, starostlivý... a Syn má, co dělat, aby zkrotil svou žárlivost.
Ti, co četli knihy od Revis, tak budou souhlasit, že ona ví, co to je cliffhanger. A tak se občas stane, že si sbíráte bradu ze stolu. Přesto se vše odhaluje postupně, takže má čtenář čas, vše pořádně zpracovat. A když se dozví celý příběh, ví, že tam nebylo nic dané násilím. Vše je tak, jak má být a vlastně to dává dobrý smysl. Navíc je kniha opravdu hodně čtivá. Zkrátka čtete a čtete a najednou vám zbývá padesát stran do konce. Nemůžete zkrátka přestat.
Jak jsem si stěžovala u druhého dílu na Amy, tak to beru zpět. Zase se ukázala ta stará dobrá Amy, kterou jsem si oblíbila. Možná se vždy nechovala nejlépe, ale kdo je perfektní. Kdo z nás se dokáže občas rozhodovat tak, aby nikomu neublížil.
A Syn byl pořád tím charismatickým mužem, kterého vychvaluju celou dobu. Na jeho věk se chová velmi vyspěle a zodpovědně, takže s Amy tvoří dokonalý pár. Navíc dokáže jednat s obrovským klidem. Kdyby mi někdy někdo říkal to, co si musel vyslechnout Syn, tak mu asi jednu ubalím. Ale já jsem v tomhle nervák.
Přiznám se, že nevím jestli se mi konec líbil nebo ne. Asi od 69. kapitoly jsem neměla daleko k slzám. Nakonec jsem za konec moc ráda, ale ráda si přečtu, co jste na závěr říkali vy.
Žádné komentáře:
Okomentovat