Diliges. Aşk. Kärlek. Někdo ji hledá. Někdo si jí neváží. A někdo je jí obklopen celý život. Slovo, které zná každý. Slovo o pěti písmenech. LÁSKA.
Někoho milovat je v našem světě zcela normální. Ne tak ve světě Leny. Zamilovat se je jako nakažlivá choroba. Nakažení lidé jsou prý nešťastní. A proto byl vyvinut lék na lásku, přesněji na amor deliria nervosa. Vyléčit se, a pak se už nikdy nezamilovat. Už nikdy se netrápit. Jak snadné. Ale je to přesně to, po čem lidé touží?
Lauren Oliver je mladá autorka původem z New Yorku. Do podvědomí čtenářů se dostala svoji prvotinou Chvíle před koncem. Ve své další knize, přesněji trilogii o lásce ve světě bez lásky, nás zavádí do Portlandu ve státě Maine.
Příběhem nás provádí sedmnáctiletá Lena. Do vyléčení jí zbývá 95 dní. Zákrok proběhne v den jejích osmnáctých narozenin. Lena se svého zákroku nemůže dočkat. Odpočítává dny a zdá se, že jí nic nepřekazí její sen být jako každý obyčejný člověk. Pak ale potká Alexe...
Láska. Jedno jediné slovo, lehounké jako chmýří, ani delší, ani silnější než ostří. A to je přesně to. Láska je ostří břitvy, jež vám projede životem a rozdělí ho na dvě části. Před a po. A všechno na světě zůstane buď na jedné nebo na druhé straně. (str. 240)
Lena byla velice zajímavá hrdinka. Zvlášť po tom, co jsem přečetla Divergenci a Vesmír. Není totiž typickou dystopickou hrdinkou. Dalo by se říct, že je pravým opakem Tris, Katniss a všech ostatních. Lena byla ustrašená, bála se porušit jakékoliv pravidlo, ale na konci se ukázala odvážnější než kdokoli z nás.
Co hodnotím opravdu hodně vysoko je jazyk. Lauren Oliver má svůj osobitý styl psaní. V knize je spousta popisů, myšlenkových pochodů a emocí, ale právě to činí knihu krásnou a originální. Některé pasáže jsem si četla pořád a pořád dokola, jak moc se mi líbily. A poslední odstavec. Řeknu vám, že krásnější a zároveň špatnější zakončení jsem dlouho nečetla. A přiznám se, brečela jsem... jako želva.
Celá kniha je zaměřena především na lásku a slovo milovat. Dnes tohle slovo, možná bereme jako samozřejmost, ale víme, co znamená ve skutečnosti? Čeho všeho se dokážeme vzdát? Co všechno pro tenhle cit uděláme. Je lepší zemřít než žít bez milované osoby? Na tyhle otázky si musíte odpovědět sami, stejně jako to udělala Lena, Alex a všichni ostatní.
A co vy, četli jste tento příběh. Líbil se vám? A co pro vás vlastně láska znamená?
Miluju tě. Pamatuj si to. To mi nikdy nevezmou. (str. 346)
Žádné komentáře:
Okomentovat