Jak moc miluju seriál, tak si mě tahle kniha nezískala. A důvod je celkem prostý. Mezi knihou Candace Bushnellové a seriálem je tak vysoká zeď, že mají jen máloco společného. Vlastně skoro nic, pomineme-li hlavní hrdinku.
Vítejte v New Yorku! Městě, které nikdy nespí a život je nepřetržitou jízdou po horské dráze. Zdejší obyvatelé jdou z večírku do večírku a z kocoviny do kocoviny, takže jim jen tak tak zbývá čas i na obyčejný nudný život. Svobodní i zadaní, bezdětní i rodiče, homo i hetero... Ti všichni tvoří pestrou směsici lidiček, kteří se neustále schází v klubech a barech a stěžují si, jak je k nim život děsně nefér. A místo aby se snažili s tím něco dělat, popláčou si, zapijí to a navrch přidají trochu drog, aby na všechny potíže zapomněli.
Nejpodstatnější složkou newyorského života však je sex. Kdo, s kým a za kolik. Půlka žen ve společnosti jsou děvky, které dají každému, ta zbylá polovina je buď vdaná nebo nenapravitelně romantická. Láska jako by v New Yorku ani neexistovala. Jsou tu pohodlné postele a život v luxusu, stejně tak levné krcálky s matrací na zemi. Ale na tom vůbec nezáleží. Protože souložit se dá úplně všude. Třeba na popelnici za nočním klubem...
Všichni známe potrhlou novinářku Carrie, nymfomanku Samanthu, sarkastickou právničku Mirandu i nenapravitelnou romantičku Charlotte. Seriál nám je představil v takové podobě, že nelze si je nezamilovat. V knize se po nich však budete rozhlížet marně. Ne, že by úplně zmizely, jen na ně skoro nenarazíte. Nejvíc prostoru je věnováno Carrie, několikrát je zmíněna i Samantha. Co se týče Mirandy a Charlotte, ty pouze paběrkují a pro příběh nejsou ani trochu důležité. Pokud tedy patříte k fanouškům jedné nebo klidně obou z nich, kniha vás neuspokojí.
I samotný styl vyprávění připomíná spíš novinové sloupky s návodem, jak přežít ve městě. Jsou nám podrobně popsány různé typy lidí, na něž je možno v New Yorku natrefit, jejich vzorce chování a rozličné úskoky. Nesmíme zapomenout ani na tipy, jak někoho dostat do postele a jak se naopak vyhnout objektům, o něž nemáme zájem. Příběh však neexistuje. Střípky ze života několika postav se sice skládají dohromady, ale netvoří žádný promyšlený celek. Ve skutečnosti ani jednotlivé kapitoly nemají ucelenou kompozici a čtenář se tak začíná ztrácet. Občas to spíš působí jako jakési skici k životu Američanů či nerozpracovaný námět na seriál. A rozhodně to není román.
Dokážu pochopit, co na knize tak strašně baví Newyorčany (či spíše Newyorčanky), nemyslím si však, že by se jednalo o čtivo vhodné pro českého čtenáře. Ne snad, že by nám problémy knihou představené byly úplně cizí, jde spíš o způsob podání. A ten je pro naše prostředí neadekvátní.
Upřímně přiznávám, že jsem měla chuť knihu zavřít a nedočtenou odložit. Nic mi totiž nedala. Žádné poselství ani poučení, dokonce ani banální příběh, nad kterým bych se mohla pobavit. A zatímco u seriálu si vždycky ráda odpočinu po náročném dni, kniha pro mě zmizí v nejhlubších temnotách literárních podsvětí...
Žádné komentáře:
Okomentovat