Carol Rifka Bruntová - Řekni vlkům, že jsem doma


Jak moc ovlivňuje náš život strach z neznámého? A jak moc ho zaplňují předsudky k věcem, o kterých máme jen pramálo informací? I na tyto otázky se snaží odpovědět debutový román americké autorky Carol Rifky Bruntové, Řekni vlkům, že jsem doma

June Elbusové je čtrnáct let. Žije na předměstí New Yorku a neustále má rozepře se svou starší sestrou Gretou či rodiči. Na rozdíl od svých vrstevníků se nejraději toulá po lesích, kde poslouchá vytí vlků a sní o životě ve středověku. K tomu nosí vysoké boty, které jí kdysi daroval její strýček Finn. Finn, který není jen jejím příbuzným, ale také nejlepším přítelem a člověkem, který před ní nemá žádné tajemství. Finn, který umírá na AIDS. Píše se rok 1987 a informací o téhle zrádné nemoci moc není. A lék už neexistuje vůbec. 

Po odchodu Finna June netuší, jak zaplní prázdné místo ve svém srdci. Brzy se však ukáže, že Finn před ní tajil víc než by si byla ochotná připustit. June totiž není jediná osoba se zlomeným srdcem. Finn odešel, jeho posledním přáním ale bylo, aby se June postarala o jeho přítele Tobyho. A Toby zase o June. 

Postav je v knize více než dost a každá je naprosto odlišná. Nejvíce prostoru je ponecháno vypravěčce příběhu June a také Tobymu. Snaží se smířit se smrtí milovaného člověka a přitom zapomínají, že nejsou jediní dva, kterým Finn chybí. 

Na opačné straně stojí Greta. Talentovaná a všemi opětovaná dívka, která miluje večírky a jen se snaží tolik nevyčnívat. Pokud vás ale jednou zařadí do určité škatulky, je velmi složité se z ní vymanit. 

Je snadné říci, že kniha vypráví o AIDS. A na první pohled tomu tak vskutku je. Pokud se ale do příběhu začteme, zjistíme, že tato nemoc hraje spíše vedlejší roli. Kniha je především o hledání. Hledání sama sebe, ale také cesty k ostatním. Zjistíme, že vztah mezi sourozenci není samozřejmostí. Protože spálit všechny mosty je snadné, ale postavit je nazpět bývá mnohem složitější. A někdy stačí drobnost a základy už nikdy nemůžou být položeny. 

Celý příběh je naplněn atmosférou 80. let a lehce melancholickou náladou, kterou budete cítit po celou dobu čtení. Zasáhne vás, jak moc nemoc ovlivní chod celé rodiny, a jak moc může člověka změnit odchod jeho nejbližších. Budete chtít věřit ve šťastný konec, který nepřijde. A po dočtení si budete jistí, že život zkrátka není fér.

Žádné komentáře:

Okomentovat