Zdá se, že idylická doba poklidných rodinných vztahů mezi Morlandy je nenávratně pryč. Dosud blízké osoby se navzájem odcizují z naprosto malicherných důvodů, jiným padají z očí růžové brýle a do toho všeho se schyluje k další válce, do níž Británie možná bude mít co mluvit. Spojené státy americké totiž mají pocit, že životní styl na severu se od toho na jihu výrazně liší. A že je potřeba s tím něco udělat.
Osud se s Morlandy právě nemazlí a má pro ně na každém kroku připravené nějaké pěkné překvapení. Obvykle v podobě zjištění, že život není takový, jak si ho vysnili. Charlotte se kvůli svým progresivním názorům a snaze o dobročinnost stále více odcizuje manželovi, jehož politická kariéra nabírá na obrátkách, a tím se zvyšují jeho ambice. A vévodkyně s vlastním, poněkud nekonvenčním názorem by mu mohla v budoucnu pořádně uškodit.
Mary se v záchvatu dívčího poblouznění provdala za svého amerického vzdáleného bratránka, ovšem začíná svého rozhodnutí litovat. Život na jihu Spojených států se totiž od toho v Anglii velmi liší a nejen kvůli všudypřítomným otrokům. Především zde žena nemá žádnou hodnotu, neuznává se její právo na vlastní názor a vzdělání je takřka sprosté slovo. Žena má být tichou a poslušnou ozdobou, která s úctou vzhlíží k manželovi a bez ptaní přijímá jeho názory. Mary bude muset potlačit svou přirozenost i vzdělání, aby v tomto světě přežila.
Jednadvacáté pokračování rodinné ságy o Morlandech se odehrává převážně v Americe, která je na bouřlivé události bohatší, než stará dobrá Anglie. Schyluje se zde totiž k občanské válce Severu proti Jihu a není pochyb o tom, že Morlandy bolestně zasáhne. Coby jižanští plantážnici jsou závislí na práci otroků, bez nichž by nemohli existovat. Nově zvolený prezident Lincoln je však chce o jejich práva i majetek připravit. Autorka popisuje válku z pohledu konzervativních Jižanů bránících se změnám, kteří bojují za právo udržet si svůj životní styl. Otroctví je současně kritizováno i obhajováno a vzniká díky tomu zajímavý kontrast. Je totiž jasně poukázáno na paradoxy doby a skutečnost, že žádné řešení stran otroctví nemůže být ideální.
Autorka jako obvykle perfektně pracuje s historickými studiemi a veškerou svou tvorbu má podloženou pečlivým výzkumem. Bohužel však lehce pokulhává příběhová linka. Stále je to velmi dobře zvládnuté vyprávění o osudech mnoha různých lidí, místy je však příběh poměrně snadno předvídatelný. Autorka tak trochu vykrádá sama sebe, pokud jde o způsoby, jak spojit dohromady nejrůznější osoby. Působí to, že má své hrdiny příliš ráda na to, aby je nechala dlouho trpět.
Levoboček je dalším dobře napsaným historickým románem, který může posloužit jako příjemná alternativa k učebnici dějepisu. Osudy jednotlivých rodinných příslušníků jsou sice poměrně snadno předvídatelné, na druhou stranu se však objevují i mírně nečekané dějové zvraty, které dokážou životy všech zúčastněných pořádně zamíchat.
Žádné komentáře:
Okomentovat