Kdyby stačil drobný chirurgický zákrok, aby se z vás stal génius, podstoupili byste ho? Původně krátká povídka o odvážném experimentu s lidskou inteligencí byla autorem rozšířena do jednoho z nejcitlivějších psychologických románů současnosti. Růže pro Algernon je příběhem o lidské existenci a o tom, jaké následky může mít lidská snaha hrát si na Boha.
Charlie Gordon je mentálně mírně zaostalý, ale to mu nikdy nebránilo vést spokojený život. Pracuje v pekárně, má přátele, se kterými si užije spoustu legrace, a zdánlivě mu nic nechybí. Přesto se touží aspoň trochu přiblížit obyčejným lidem a rozhodne se proto přihlásit do školy pro retardované dospělé, aby ho naučili číst a psát. V tu chvíli ještě nemůže tušit, jak moc toto jeho rozhodnutí ovlivní celý jeho následující život. Univerzitní laboratoř totiž právě hledá pokusný objekt pro svůj nový experiment...
Charlie touží být chytrý a proto dobrovolně podstoupí operaci, která má zvýšit jeho IQ. Zdá se, že experiment se zdařil a Charlieho inteligence utěšeně vzrůstá. Jaké dopady však může podobný zásah do lidského mozku mít? Charlie se stává lidskou verzí laboratorní myšky, s níž se vědci mohou chlubit a poplácávat se po rameni nad svými úspěchy. Ale jsou oslavy na místě? Co když se celý experiment zvrtne? A myslí ve víru oslav vůbec někdo na Charlieho?
Autor ve svém románu nesmírně citlivě popsal cestu jedince za splněním jeho životní touhy. Čtenáři sledují dění prostřednictvím Charlieho Pracovních hlášení a tedy jeho očima. A tento pohled se mění. Jak se hlavní hrdina proměňuje, dopouští se stále menšího množství pravopisných chyb, jeho slovní zásoba se rozšiřuje a navíc si začíná všímat zcela nových věcí. Nemění se pouze jeho inteligenční kvocient, ale celá osobnost. Ze zaostalého člověka s rozhledem dítěte se postupně stává plnohodnotný dospělý bažící po teplém lidském objetí.
Jak Charlie prochází vývojem, odhaluje, kdo ve skutečnosti jsou lidé okolo něj a za co stojí. Ať už jde o arogantního profesora Nemura vydávajícího se málem za Boha stvořitele, který z Charlieho udělal plnohodnotnou lidskou bytost, doktora Strausse, který se přinejmenším snaží Charlieho chápat, nebo Alici Kinianovou, kterou poznal jako svou učitelku ve škole pro retardované dospělé, ale jeho city vůči ní se postupem času změnily. Všechny postavy jako by měly v příběhu svou přesně danou roli, a přestože v centru vždy zůstává Charlie, lidé okolo něj jsou důležití pro kompletní vykreslení jeho osobnosti.
Růže pro Algernon je výpovědí o tom, co to znamená být jiný. Charlie je outsider nejprve pro svou retardaci a později pro svou genialitu. Přesto se učí brát život takový, jaký je, a bojuje za své právo na existenci jako plnohodnotná lidská bytost. Uvědomuje si, že nikdy nebude schopen naplno zapadnout, pokaždé se bude od svého okolí něčím odlišovat, ale chce alespoň zkusit být součástí běžné komunity. Keyesův román je citlivým příběhem o právu na individuální štěstí a lidských možnostech, který si čtenáře získá.
Žádné komentáře:
Okomentovat