Dobře rozehraná partie

Autor: Stefan Vögel

Překlad: Magdalena Štulcová

Premiéra: 19. 1. 2008 (derniéra červen 2017)

Uvádění: Divadlo ABC

Režie: Lída Engelová

Obsazení

Fred Kowinski - Jan Vlasák

Leonard - Lukáš Jurek

Walt - Petr Štěpánek

Rosalinda - Jitka Smutná

Nová hospodyně - Kateřina Veckerová

Délka představení: 2 h 40

Rodiče si nikdo z nás nevybírá. A někteří to s nimi mají setsakra těžké. Zvlášť pokud se jim v dobré víře snaží pomoct a setkávají se při tom s neustálým osočováním, urážením a odmítáním. Dobře rozehraná partie je příběhem stárnoucího muže, který po smrti své ženy zahořkl, a jediným jeho rozptýlením je nekonečná šachová partie s přítelem Waltem, který se už 37 let objevuje každou neděli ve dvě hodiny.

Ovšem kdyby to celé bylo jen o hře v šachy, čekal by nás pěkně nudný večer. Dobře rozehraná partie je však všechno, jen ne nudná, a to především díky výbornému hereckému obsazení, jemuž role sedí. Celá zápletka se točí kolem Freda Kowinskiho, který žije sám, a jeho domácnost připomíná z části skladiště a z části skládku. Důvod je prostý - Fred pije, k úklidu se nemá a každou hospodyni, kterou pro něj syn najme, do měsíce přinutí odejít. Soužití se starým cholerikem, který už z principu neustále odporuje, je totiž nadlidským úkolem.

Fredův syn Leonard je s rozumem v koncích. Každá jeho návštěva u otce znamená pouze zbytečnou hádku a náběh na infarkt. Zvlášť když pokaždé dorazí s novou hospodyní, s níž jeho otec vzápětí vymete. Tentokrát se však zdá, že by to mohlo dopadnout jinak. Rosalinda Hundsheimerová si totiž od nikoho nenechá nic líbit. Pro muže Fredova typu má v záloze speciální taktiku, která prostě nemůže nefungovat...

Celá hra stojí především na brilantních hereckých výkonech, jimž vévodí Jan Vlasák v roli cholerického Freda Kowinskiho. Jeho manželka po přečtení scénáře dokonce prohlásila, že je to role napsaná podle něj. Válečný vysloužilec, který nejvíc ze všeho touží po tom, aby mu někdo odporoval - to je Fred. S krásnými řečičkami zmůžete málo, s odporem na tom nejspíš budete o něco lépe. Zpustlý cholerik, který si musí vždy prosadit svou, je v podání Jana Vlasáka zcela uvěřitelný. Až to působí, že vlastně ani nehraje, ale svou postavou je.

Fredův kamarád Walt je přesně opačný případ. Je to kliďas, kterého máloco vyvede z rovnováhy. Špatně slyší, zapomíná a šachy hraje naprosto mizerně, ale možná právě proto je hraje s Fredem, který na tom není o moc líp. Petr Štěpánek jako by pro jednou odložil svůj neuvěřitelný šarm a tak trochu nám "zdědkovatěl". Ovšem neuvěřitelně roztomilým způsobem, který pohladí po duši. Zvlášť s postupem děje a nečekanými rozuzleními, které ukazuje sílu Waltova charakteru.

Třetí významnou postavou, která vlastně tak nějak za všechno může, je Rosalinda Hundsheimerová, nová hospodyně. V podání Jitky Smutné je to žena od rány, která po sobě rozhodně nenechá dupat. Pokud něco chce, pak si to prosadí. Někdy prostředky diplomacie, jindy těžším kalibrem, ale nikomu nezůstane nic dlužná. Ani sama sobě.

Scéna je poměrně úsporná, přestaveb minimum. Celé se to vlastně odehrává v jednom z pokojů Fredova rozsáhlého bytu. Scéně tak vévodí stůl, skříň a kanape. Kulisy jsou veskrze současné. Co se kostýmů týče, ani ty neobsahují žádný zvláštní dobový akcent a přesně odpovídají jednotlivým charakterům. Mění se pouze s tím, jak se jednotlivé postavy vyvíjejí, a někdy ani to ne.

Dobře rozehraná partie je úsměvnou komedií plnou inteligentního humoru o tom, jak zestárnout a nezbláznit se z toho. Je to ukázka toho, jaký život je a může být a jaké katastrofy na nás na různých místech číhají. Ale je to taky komedie o skutečných lidských hodnotách, síle přátelství a rodinných vazeb. To vše podpořeno excelentními hereckými výkony.