Poté, co Ella nachytala svého přítele v posteli s jinou ženou, rozhodne se pro razantní krok a uteče z domu Royalů, čímž v rodině způsobí menší zemětřesení. Callum i jeho synové se o ni pochopitelně bojí a nasadí všechny dostupné prostředky, aby ji našli. Ella je totiž součástí rodiny. A přestože Royalové jsou v mnoha ohledech velmi specifičtí, za svou rodinu se vždycky postaví. Teď už jen musí svou malou chráněnku přesvědčit o tom, že její místo je právě u nich doma.
Reed má zvláštní talent komplikovat si život. I když ne vždycky na tom má přímou zásluhu. Tentokrát však situaci absolutně nezvládl. Ella se na něj zlobí a razantně odmítá jakékoliv jeho snahy o opětovné smíření. Ve své tvrdohlavosti jde tak daleko, že odmítá s Reedem byť jen prohodit jediné slovo a nechat si celou situaci, jíž se stala svědkem, vysvětlit. Vypadá to, že celá rodina se řítí do záhuby. Callum se hádá se syny, bratři mezi sebou a do toho všeho se do domu znovu vloudila Brooke odhodlaná získat přístup k tučnému kontu Royalových.
Situace však není napjatá pouze doma. Anarchie vládne i na střední škole Astor Park, kterou Ella a všichni bratři Royalové navštěvují. Reed zlenivěl a rezignoval na své místo školního vůdce, což znamená, že zdejší studenti si začínají dělat, co se jim zlíbí. Šikana narůstá na neúměrnou míru a pomstychtivost některých teenagerů začíná být životu nebezpečná. Jestli Royalové brzy znovu nepřevezmou otěže, školní hierarchie se nejspíš úplně zhroutí. A stáhne všechny ke dnu.
Podobně jako v prvním díle série je i zde zápletka poměrně banální a točí se především kolem Elly, Reeda a jejich pochroumaného vztahu. Autorky tentokrát přidaly i kapitoly vyprávěného Reedem, takže čtenář má šanci dostat se mu do hlavy a pochopit jeho motivace nebo vidět situace jeho očima. Bohužel to z něj nedělá o moc sympatičtějšího hrdinu. Ano, na jednu stranu je to nešťastný kluk, kterému chybí matka a vlastně i otec, na druhou však rozmazlený samolibý floutek, který má pocit, že všichni okolo něj musí tančit, jak on píská. A který "ne" nebere jako odpověď.
Ella, pokud je to vůbec možné, je ještě nesnesitelnější než v prvním díle. Po většinu knihy se chová jako ublížené dítě, postrádá jakoukoliv racionalitu i zdravý selský rozum. Odmítá si nechat cokoliv vysvětlit, protože je nezlomně přesvědčena o vlastní pravdě a neodpouští snadno. Ve své podstatě jsou si s Reedem velmi podobní - oba jsou nesnesitelně umanutí a svoje nálady a city střídají tak rychle, že to hraničí s věrohodností.
Celý Prokletý princ působí poněkud vycpávkově. Jako by autorky neměly o čem psát, proto si vymýšlí spoustu nepravděpodobných situací a zvratů. Všichni se střídavě nesnáší a zbožňují, bojují spolu a rivalita přerůstá až do život ohrožující nenávisti. Do toho přidejme absolutně nelogicky uvažující postavy, které snad ani nemohou mít v hlavě mozek, protože jinak by se přeci museli nad svým jednáním zamyslet a třeba ho i přehodnotit. Racionalita a logika však není silnou stránkou nikoho z Royalových a ostatně ani mnohých ostatních.
Kniha je velmi čtivá, takže stránky příjemně ubíhají a přes šílenosti, které se na nich dějí, se jimi prokoušete velmi rychle. Některé "překvapivé" zvraty jsou však poněkud předvídatelné a jiné absolutně přitažené za vlasy. Prostě tak nějak zvraty pro zvraty, aby se něco dělo.
Prokletý princ je ryze odpočinkovou záležitostí, u které nemusíte příliš přemýšlet. Vlastně je dost záhodno vypnout při jeho čtení na chvíli mozek, protože se aspoň přestanete pozastavovat nad bláznivinami, které se na jeho stránkách dějí. Doufejme, že další díl smysluplně uzavře příběh Elly a Reeda a věrohodně vysvětlí všechny nepravděpodobné náhody, k nimž v druhém díle došlo. Na těch zhruba tři sta stran jich totiž bylo přeci jenom trochu moc.
Žádné komentáře:
Okomentovat