Linda a Vanda jsou kamarádky, které svedla dohromady náhoda, ale o to jsou nerozlučnější. Sice jsou jako oheň a voda, ale přesto se jejich životy až neskutečně podobají. Především obě řeší partnerské problémy, protože najít chlapa pro život je úkol téměř nemožný. Zvlášť když už za sebou máte řadu nepovedených vztahů a s každým novým se víc bojíte, že se spálíte. Ale co by to bylo za život bez rizika?
Linda vlastní antikvariát a knihy jsou její život. Dokáže z nich citovat celé pasáže, ujíždí na poezii Jacquese Préverta a ráda by si prožila lásku jako z románu. Po nepovedeném manželství, z nějž jí zůstala dcera, je však k osudovým láskám poněkud skeptická. Stále v ni věří a je ochotná se do ní bezhlavě vrhnout, o to horší však můžou být následky. Její nejnovější objev, Jakub, je totiž známost trochu nestandardní. A poměrně nebezpečná.
Vanda je bohémka, kterou nic nevyvádí z míry. Pracuje jako kolorterapeutka, což je poněkud obskurní zaměstnání spočívající v doporučování různých barev různým lidem ve snaze zlepšit jim život. Ani Vanda nemá na muže příliš štěstí, protože je tajně zamilovaná do Lindina bratra, který je ovšem ženatý. Náhradu nachází v jiných náručích, třeba u Aladára, který trpí chorobnou žárlivostí a nastavuje dvojí pravidla. Zatímco on může podvádět, jak se mu zlíbí, Vanda má zakázáno se na jiného muže jenom podívat. Přesto není schopná se od něj odpoutat.
Kniha je vyprávěna ich-formou z pohledu Lindy, takže na všechno nahlížíte jejíma očima. Víc než okolní dění však hrdinka řeší své vnitřní pocity, nimrá se v minulosti a filosofuje nad tím, proč se některé věci stávají a jiné ne. Její styl vyprávění tak trochu připomíná sloupky Carrie Bradshawové ze Sexu ve městě, ovšem s o poznání menším nadhledem a vtipem. V knize se neustále řeší vztahy, ale nikdy se nedojde k žádnému výsledku. Zásadním problémem je navíc absence jakékoliv nosné zápletky či příběhu.
Ve chvíli, kdy si přečtete první kapitolu, víte, jak celý příběh dopadne. Autorka vám totiž už na prvních stranách naservíruje celý vztah své hrdinky. Respektive jeho začátek i jeho vyústění. Zbylých tři sta stran se potom prostřednictvím spousty slov dozvídáte minimum věcí o hrdince a jejím životě. Události se točí v kruhu, směřují odnikud do nikam a nemají fakticky žádný sdělný potenciál. Do toho máte hrdiny, jejichž chování nerozumíte, protože není pořádně vysvětleno nebo je absolutně nelogické, a možná i proto vám nemůžou být příliš sympatičtí.
Všechno nebo nic je propagováno jako slovenský bestseller, já osobně však nechápu, čím si kniha toto označení zasloužila. Jedná se o plytký umluvený příběh prakticky bez děje, jehož pointu znáte od začátku, takže vás nemá čím překvapit. Jednotlivé postavy navíc postrádají hloubku a chovají se způsobem, který je u téměř třicátníků dost zarážející. Pokud si potrpíte na nedějové knihy se spoustou prázdných frází a nedořečeností, pak má román šanci vás zaujmout. V opačném případě budete spíše zklamaní.
Žádné komentáře:
Okomentovat