Island je pro život dost nehostinné místo. Prakticky celoročně je tu zima, i když v létě se teploty vyšplhají i přes deset stupňů Celsia, do toho v pravidelných intervalech sněží a vzduchem krouží jemný popílek z všudypřítomných sopek. Připočtěte si finanční krizi, která ostrov postihla s plnou ničivou silou a zničila nejen řadu podniků, ale i spoustu bank. Černému trhu se daří a dostat do země nelegální látky je čas od času zapotřebí...
Na oko upravená majitelka prosperující softwarové firmy, ve skutečnosti mazaná pašeračka drog. Sonja je všechno, jen ne obyčejná, ač se tak před světem snaží vypadat. Při bolestivém rozvodu ztratila právo starat se o syna, kterého tak vídá jenom dvakrát do měsíce, a navíc si vybudovala kariéru, o kterou nestála. Kvůli vlastní naivitě se chytila do pasti, z níž není úniku. Alespoň zatím.
Agla pracovala jako úspěšná bankéřka, pak ale podnik, jenž ji zaměstnával, zkrachoval a ona má teď na krku soudní vyšetřování. Zdá se totiž, že právě v jejich bance se točily černé peníze uměle navyšující cenu akcií. Vedení se tím pokoušelo udržet svůj finanční ústav nad vodou a pochopitelně si taky ulít něco stranou. Teď je však třeba nést následky. A aby toho nebylo málo, Agla se zapletla do komplikovaného vztahu, jemuž se nedokáže naplno propůjčit, ale zároveň se ho ani nezvládne vzdát.
Bragi je už nějaký ten pátek zaměstnán u celní správy a na letišti velí namátkovým kontrolám. Jeho odchod do penze se blíží mílovými kroky a on by rád ještě jednou v životě chytil nějakou velkou rybu a třeba tím oddálil nevyhnutelné. Bragi totiž po důchodu netouží. Žije sám - děti se odstěhovaly za lepším životem doslova na druhý konec světa a jeho žena je vážně nemocná a v péči specializovaného ústavu. Žádné teplo rodinného krbu pro něj neexistuje, tak proč by tam nějak zvlášť spěchal?
Každý ze tří zmíněných hrdinů má svou vlastní dějovou linii, která se však propletá se zbylými dvěma. Jednotlivé postavy do sebe totiž ať už úmyslně nebo náhodou narážejí a navzájem se ovlivňují. Autorka jen velmi zvolna poodhaluje roušku tajemství, která nad všemi událostmi visí, a ukazuje situaci v jasnějších barvách. Čtenář je totiž vržen přímo do akce a teprve zpětně si spojuje jednotlivé dílky, a to až k samotnému závěru.
Kniha je rozčleněna do mnoha krátkých kapitol, které udávají poměrně svižné tempo. Navíc jde o čtivě napsaný román, takže vám stránky budou ubíhat skoro samy. Přestože se toho děje poměrně dost, po čase začíná být čtení monotónní. Hlavní hrdinka Sonja pašuje drogy, neustále riskuje, že při tom bude přistižena, a nepřestává opakovat, že se chytila do pasti. Toto slovní spojení v románu zazní snad desetkrát a po čase začíná působit rušivě. Jako by autorka chtěla, aby i ten nejneempatičtější čtenář pochopil, v jak svízelné situaci se Sonja nachází.
Co naopak hodnotím kladně je promyšlená psychologie postav. Jednotliví hrdinové jsou sice často víc než rozumem ovládáni city a racionální uvažování tak musí ustoupit stranou, ovšem o to jsou uvěřitelnější a pochopitelnější. Právě jejich citová labilita je totiž zlidšťuje v očích čtenářů.
V pasti je dobře napsaná kniha se zajímavou problematikou a výborně propracovanými charaktery. Zápletka jako celek funguje, ale často se točí v kruhu a kniha proto působí lehce monotónně. Čtení sice vyvolává ve čtenáři otázky, ale žádná z nich nerezonuje tak neodbytně, aby jej nutila číst dál. Jedná se o příjemný odpočinek na pár večerů, ale od mrazivého krimi thrilleru ze severského prostředí bych čekala přece jen víc.
Žádné komentáře:
Okomentovat