Hadasa je židovská dívka vyrůstající mezi svými souvěrci v Jeruzalémě. Užívá si pozici rozmazlovaného benjamínka rodiny a všeobecnou pozornost. V den jejích osmých narozenin však nastane zlom. Celá rodina a řada známých se shromáždí, aby s Hadasou oslavili její velký den, kdy přestává být dítětem. Všechno probíhá výborně, dům zaplňují lidské hlasy a veselý smích. Je to však poslední kousek rodinného štěstí, který si Hadasa užívá. Ve večerních hodinách už je tak unavená, že si jde lehnout, a když se vzbudí, najde v domě cizí útočníky. A co hůř. Celá její rodina je povražděna nebo odvedena do otroctví.
Pro sirotka Hadasu se život absolutně mění, ale rozhodně ne k lepšímu. Jejím jediným žijícím příbuzným je jakýsi vzdálený otcův bratranec Mordechaj, který však žije až v dalekém Šúšanu, tedy tři měsíce cesty od Jeruzaléma. V otcově poslední vůli stojí, že pokud by se s ním a jeho ženou něco stalo, mají být děti svěřeny tomuto muži. Hadasa tedy nemá na výběr a vydává se vstříc své budoucnosti ve vzdáleném hlavním městě Persie.
Příjezd do Šúšanu, seznámení z bratrancem Mordechajem i nový každodenní život v cizím prostředí je pro dosud hýčkanou dívku trpkým zklamáním. Nezamlouvá se jí, jak s ní zacházejí, jaké zákazy dostává, dokonce se ani nedokáže sžít s židovským náboženstvím, přestože je v něm vychovávána. A mezitím běží čas...
V kulisách řecko-perských válek a mocenských krizí se Persie mění. Na trůně je ambiciózní, krutý, tvrdohlavý, zároveň však váhavý a starostmi unavený Chšajáršá, nám známý spíše pod řeckou podobou svého jména, tedy Xerxes. Právě tento panovník před nějakou dobou zapudil svou první manželku Vašti a nyní se rozhodne nalézt si nevěstu novou. Aby však měl jistotu, že žádný muž v říši nebude mít ženu krásnější, než je ta jeho, nechá z celé země povolávat dívky. Nezáleží na jejich původu, náboženství, barvě kůže, vlasů či očí. Všechny jsou v Šúšanu vítány. Královi blízcí rádci vybírají ženy, které by mohly Chšajáršovi padnout do oka a ty pak nechávají odvést do harému, kde mají čekat na svou noc s králem.
Chšajáršá se rozhodne napřed s každou dívkou strávit noc, a to až do chvíle, než nalezne tu pravou. Hadasa, která nenávidí svůj život ve zdech Mordechajova domu, se ukáže královým mužům a je shledána dostatečně krásnou, aby se přestěhovala do Domu panen. V prostředí královského paláce pak nastávají dlouhé dny příprav, čekání a doufání. Z židovské dívky Hadasy se stává tajemná Ester, která má slušnou šanci ukořistit královo srdce...
Příběh knihy vychází částečně z historických událostí, z větší části pak z Bible, konkrétně z knihy Ester. Autorka se zabývá filosofií a religionistikou, proto se vyzná i v těch nejmenších detailech. Průběh příběhu je proto jasný hned od začátku. Dějová linie knihy Ester je zde zanechána prakticky nepozměněna. Přibývají pouze zářivé kulisy a desítky reálných i vymyšlených postav.
Hadasa, později Ester, je hlavní vypravěčkou příběhu. Všechno je líčeno z jejího pohledu. Ona sama však není prototyp hrdinky, který by vám byl na první pohled sympatický. Spíše naopak. Je impulzivní, náladová, vzpurná, namyšlená. Zcela v sobě postrádá dobrou vůli pochopit lidi okolo sebe nebo se podřídit. Většinu věcí vykonává mechanicky, často dokonce proti své vůli. V podstatě je to sebestředná žena, jíž záleží jen na ní samé a není ochotná se snadno podrobit nebo změnit.
Chšajáršá je velký perský král, kterého frustruje, že není schopen dosáhnout úspěchů svého otce. Očekává, že se mu všichni podřídí a nebudou klást odpor. Od manželky očekává, že bude spát v jeho posteli, dá mu děti, ale nebude se míchat do jeho politiky, nebude klást otázky a nebude žárlit. Ester je sice krásná a dovede být vášnivá, ale není přesně ten typ ženy, která by byla schopná splnit všechny královy požadavky. Má takovéhle manželství vůbec šanci na úspěch?
Kniha je psaná ic-formou a to poměrně čtivou formou, objevují se však pasáže, které se příliš vlečou a často jsou i zcela zbytečné. Dlouhé odstavce nudných popisů převládají, přímá řeč je zde poměrně skrovně, stejně tak se nedá čekat žádný zvláštní děj ani romantika. Především romantická stránka příběhu je zde zcela upozaděna. V pojetí autorky jsou Ester a Chšajáršá dva lidé, kteří žijí spíše vedle sebe než spolu, navzájem se neznají ani se nechápou. Musím říct, že to bylo zklamání. O čem zhruba příběh je, jsem věděla od začátku, čekala jsem proto tak trochu pohádku. To, co jsem si přečetla však nebylo zrovna tím, k čemu bych se chtěla vrátit.
Biblický román Příběh královny Ester se u mě řadí k průměru. Není to tak strašné, abych knihu nedokázala přečíst, hrdinové ani zvolená perspektiva mi však k srdci nepřirostli. Takže necelých sedmdesát procent a nejspíš se k této knize už nikdy nevrátím.
Žádné komentáře:
Okomentovat