Goce Smilevski - Návrat slov


Svět je tvořen slovy. Realita, kterou si kolem sebe vytváříme, se skládá z pojmů, jež označují podstatu věcí. Ve slovech se skrývá vše - naše emoce, vztahy, touhy i sny. Jejich prostřednictvím bojujeme, ubližujeme, ničíme, ale také budujeme a bavíme. Slova jsou v nás a my jsme slova. Jen někdy může být nekonečně těžké nalézt ta správná. 

Heloise a Abélard jsou jedním z nejznámějších párů historie. Jejich nešťastná romance inspirovala řadu autorů k sepsání odborných i beletristických prací a nyní se tohoto úkolu zhostil také Makedonec Goce Smilevski. Na stránkách svého románu odkrývá neznámou a utajovanou kapitolu jejich životů a staví do popředí Heloisu jako hrdinku svého vyprávění, ale zároveň jako silnou ženu bojující s nepřízní osudu, která se nevzdává, ať už se jí do cesty postaví jakékoliv překážky. 

Autor ve své poznámce k románu podotýká, že se snažil ve svém vyprávění objevit jinou Heloisu než tu, již mohou čtenáři znát z její milostné korespondence (o níž mimochodem vůbec není jisté, že ji sama napsala). Zatímco historická Heloisa je žena pološílená láskou k Abélardovi, kterou tento kněz musí umravňovat a neustále pobízet správným směrem, Smilevského Heloisa je trpící žena, která se nechce slepě podvolit osudu a bojuje za to, v co věří, i kdyby měla být poražena. Abélard je pouze jednou její životní kapitolou, která ji sice hluboce ovlivní, ale neurčuje celý její další život. 

Heloisa je zároveň nejživotnější z románových postav. Protože příběh je vyprávěn jejíma očima, má čtenář šanci proniknout jí do mysli, pochopit její pohnutky a prožívat s ní konkrétní emoce. Mnoho dalších postav působí pouze črtovitě, jako živé kulisy jejího vlastního životního příběhu. To ona stojí v centru dění jako Slunce, kolem nějž krouží všechny planety jeho soustavy. Nesnaží se dešifrovat pocity okolních lidí a popisuje je pouze do té míry, do jaké to může přispět jejímu vlastnímu příběhu. 

Smilevski zvolil specifický styl vyprávění, v němž není vždy přesně jasné, co je promluva postavy a co její němá vnitřní úvaha. Do románu je vložena řada teologických či filosofických úvah o lásce, metafyzičnu i o Bohu. Autor přitom většinu témat podává z hlediska současného člověka a obdařuje své hrdiny na jejich dobu velmi pokrokovými názory. Historický rámec 12. století, v němž se milostné drama Heloisy a Abélarda odehrává, je pouze kulisou, prostředkem ke sdělení autorových vlastních názorů a myšlenek. 

Přestože doba je zmiňována pouze velmi okrajově, perfektně zapadá do autorova příběhu, protože koresponduje s jeho narušováním obecného světonázoru. Heloisa žije ve světě, který se postupně mění, pronikají do něj nejrůznější kacířské myšlenky a kultura zažívá zásadní převraty. Její pokrokové názory díky tomu nepůsobí zcela nepatřičně a jsou skousnutelné i přes svou historickou nepřesnost. 

Návrat slov se nedá považovat za klasický historický román, protože obsahuje silný filosofický přesah. Jedná se o příběh modelovaný slovy, který vypráví právě o skutečnosti, jak slova formují svět kolem nás. Některé autorovy myšlenky jsou poněkud obtížně uchopitelné, řada pasáží působí zdlouhavě a vycpávkově, takže příběh Heloisy se v nich vytrácí a přichází o svou dramatičnost. Přesto je román zajímavým nahlédnutím do současné balkánské literatury a příslibem dalších zajímavých počinů z této jazykové oblasti.

Žádné komentáře:

Okomentovat